Za účasti ministra zemědělství Mariana Jurečky a ústřední ředitelky Státního pozemkového úřadu Svatavy Maradové byly v úterý24. února v prostorách Senátu Parlamentu ČR vyhlášeny výsledky osmého ročníku soutěže Společné zařízení roku, kterou pořádá Státní pozemkový úřad ve spolupráci s Českomoravskou komorou pro pozemkové úpravy a Stálou komisí Senátu pro rozvoj venkova.
V rámci tohoto ročníku soutěže, byla společná zařízení hodnocena ve třech kategoriích. V kategorii Opatření ke zpřístupnění pozemků zvítězila polní cesta v katastrálním území Senátařov v okrese Blansko. Ve druhé kategorii, Protierozní a vodohospodářská opatření, vyhrála protipovodňová opatření v katastrálním území Lhotka na Zlínsku. Stejný projekt byl zároveň ohodnocen Cenou Státního pozemkového úřadu, kterou převzali z rukou jeho ústřední ředitelky Maradové zástupci pobočky. Nejlepším ve třetí kategorii, Opatření k ochraně životního prostředí, bylo Založení Biocentra K Zahrádce v katastrálním území Přídolí v okrese Český Krumlov. Cenu veřejnosti předal ministr zemědělství zástupcům pobočky Tábor za obnovu historické cesty v katastrálním území Košín. Do soutěže bylo přihlášeno celkem 44 projektů ze 32 poboček Státního pozemkového úřadu.
Akce se kromě ministra zemědělství, který převzal nad letošním ročníkem záštitu, zúčastnili, senátor a předseda Stálé komise Senátu pro rozvoj venkova Miroslav Nenutil, senátor a místopředseda Stálé komise Senátu pro rozvoj venkova Petr Šilar a senátor Karel Kratochvíle a spolu s nimi také zástupci vítězných poboček Státního pozemkového úřadu.
Cílem soutěže je seznámit nejširší odbornou i laickou veřejnost s rozsahem a úrovní realizace společných zařízení navrhovaných v pozemkových úpravách a ocenit kvalitně odvedenou společnou práci poboček krajských pozemkových úřadů, projektantů i dodavatelů.
Společná zařízení vytvořená v pozemkových úpravách mají podle odborníků velmi pozitivní přínos nejen pro zvýšení kvality životního prostředí, ale i kvality života na venkově. Nejčastěji se realizují polní cesty pro zpřístupnění krajiny a nově uspořádaných a scelených pozemků, vodohospodářská a protierozní opatření, která by měla zabránit nebo alespoň snížit výskyt povodní, předcházet erozi zemědělských pozemků a sloužit k zadržení vody v krajině a zvýšení druhové rozmanitosti území, jako jsou jako například vodní nádrže a protierozní meze. Dalšími prvky sloužícími ke zvýšení ekologické stability je realizace zeleně formou například biokoridorů, biocenter, remízků, solitérní zeleně apod.
„Pozemkové úpravy přinesly od roku 2007 nové prvky do krajiny v celkovém objemu šest miliard korun. Byly budovány nejen hlavní a vedlejší polní cesty, ale také prvky protierozní a protipovodňové ochrany. Pozemkové úpravy jsou nejen multifunkčním nástrojem rozvoje venkova, ale pomáhají při zmírňování negativních dopadů klimatických změn“ řekla při příležitostí vyhlášení výsledků ústřední ředitelka Státního pozemkového úřadu.
Podle posledních informací z konce letošního ledna, by mělo na pozemkové úpravy letos směřovat 1,8 miliardy korun. Tedy zhruba o 400 milionů Kč méně než loni, kdy byla částka nejvyšší v historii pozemkových úprav prováděných od devadesátých let.
