Důvěra občanů České republiky v Evropskou unii meziročně vzrostla a je vyšší než evropský průměr, nicméně i přesto stále převažuje mezi lidmi nedůvěra vůči unii nad důvěrou. Uvádí to národní zpráva k nejnovějšímu Eurobarometru – výzkumu veřejného mínění v členských a kandidátských zemích Evropské unie, kterou v závěru února zveřejnilo zastoupení Evropské komise v České republice.
V odpovědi na otázku, jak důvěřujete Evropské unii, odpovědělo celkem 43 % osob, že EU jako instituci důvěřuje, 48 % osob, že EU nedůvěřuje, a devět procent populace se k otázce nedokázalo nijak vyjádřit. Evropské unii důvěřují spíše mladší osoby, lidé s vyšším vzděláním a vyšším socioekonomickým statusem. Jsou to také ti, kteří mají za to, že unie funguje správně, jejich hlas je v Evropě slyšet a věří tomu, že EU jde z krize správným směrem. „Ve srovnání se situací před rokem se důvěra v Evropskou unii mezi Čechy i mezi Evropany zvýšila. V případě ČR vzrostl podíl důvěřujících o devět procentních bodů, v evropském průměru pak došlo k nárůstu o šest procentních bodů.
Důvěra v budoucnost
Jiná situace je v případě důvěry v budoucnost Evropské unie. Zde je naše země spíše mezi pesimističtějšími státy, nicméně důvěra v budoucnost převyšuje nedůvěru. Na otázku "jste spíše optimistický, nebo pesimistický, pokud jde o budoucnost EU", odpovědělo 58 % české veřejnosti optimisticky, 40 % pesimisticky a dvě procenta lidí se nedokázala vyjádřit.
Stejné skupiny, které projevují důvěru v instituci EU, jsou zároveň optimističtější k jejímu dalšímu směřování. I v hodnocení této otázky došlo ke zvýšení podílu optimistů jak v České republice, tak obecně mezi všemi Evropany. V případě naší země jde o nárůst o deset procentních bodů, což je dvakrát víc než činil nárůst evropského průměru. Hlavní podíl na zvyšování důvěryhodnosti EU i zvyšování podílu optimistů ohledně její budoucnosti nese třináct nových členských zemí. Jejich obyvatelé jsou unii více nakloněni a věří jí víc než obyvatelé původní EU15.
Nejmenší důvěru v Evropskou unii deklarují nikoliv překvapivě Řekové (23 %), obyvatelé Velké Británie (26 %) a také jihoevropských států Itálie a Španělska (30 %). Pod evropským průměrem jsou také země jako Německo a Francie. Naopak země nové Evropy důvěřují víc – nejvyšší důvěru má unie mezi obyvateli Rumunska (60 %), ale také v pobaltských státech (více než polovina) nebo Skandinávii. V zásadě stejná je i situace ohledně budoucnosti Evropské unie – nejméně jí do budoucna věří Řekové, Britové, Francouzi a jihoevropské státy jako Itálie či Španělsko. Naopak nejvíce optimisticky hledí do budoucna unie Rumuni, pobaltské a severské státy.
Nedůvěryhodné instituce
Nejvyšší důvěru mají podle Eurobarometru Češi a obecně Evropané vůbec v Organizaci spojených národů. V závěru loňského roku i rok předtím jí vyslovila důvěru polovina české veřejnosti. Na druhém místě je v tomto seznamu právě Evropská unie. I když výše bylo řečeno, že důvěra v EU není mezi Čechy ani mezi Evropany příliš vysoká, při porovnání s národními institucemi jsou na tom ty evropské lépe. Na dalších místech jsou tři orgány Evropské unie, a to Evropský parlament, Evropská centrální banka a Evropská komise, které mají důvěru přibližně čtyř z deseti Čechů. Mezi těmito institucemi nejsou příliš velké rozdíly. Zpráva předpokládá, že většina české populace ani neví, jak se liší kompetence a činnost Evropské komise a Evropského parlamentu. „Zajímavostí ovšem je, že zatímco se vnímání samotné EU mezi Čechy zlepšuje, vnímání těchto tří institucí se mírně zhoršuje,“ konstatuje zpráva.
V hodnocení důvěry jsou na posledním místě jak u české veřejnosti, tak obecně mezi Evropany národní vláda a parlament. V České republice jim projevuje důvěru 30 % (vláda), respektive 17 % (parlament) populace. V případě českého parlamentu se v ČR jedná o 29. místo z 34 hodnocených zemí (EU28 + šest kandidátských zemí). Nižší důvěru v národní parlament mají Slovinci (9 %), Španělé (10 %), Řekové a Bulhaři (14 %).
Výsledek České republiky není podle zprávy nijak překvapivý – ve všech sledovaných vlnách Eurobarometru se Češi v hodnocení národního parlamentu umisťují pravidelně na posledních místech. Mezi Čechy je oproti roku 2013 vidět především zlepšení vnímání národní vlády – což má souvislost s tím, že v době sběru pro předchozí Eurobarometr vládla úřednická vláda Jiřího Rusnoka, která se příliš vysoké důvěře lidí netěšila. Na podzim 2014 tak vládě důvěřovalo 30 % populace, což je téměř dvojnásobný podíl oproti roku 2013.
Česká republika se v hodnocení evropských institucí podobá spíše zemím EU15 (menší důvěra v evropské instituce a větší důvěra v národní instituce), zatímco v hodnocení institucí národních spíše třinácti novým členským zemím (menší důvěra v národní instituce než evropské). Na příkladu hodnocení národního a evropského parlamentu je vidět, že např. v ČR je rozdíl v projevené důvěře 24 procentních bodů, průměr nových členských zemím je však 32 bodů. V případě zemí EU15 je rozdíl mezi důvěrou v národní a evropský parlament jen sedm procentních bodů. Ovšem ve všech případech má vyšší důvěru parlament evropský než národní. Jedinou výraznější výjimkou z tohoto pravidla je kandidátská země Turecko – v jeho případě má národní parlament důvěru polovičky populace, zatímco důvěra v Evropský parlament dosahuje jen 21 %, což je nejméně ze všech zkoumaných zemí. Rozdíl je tedy 29 procentních bodů, ale ve prospěch národního parlamentu – takové hodnoty nedosahuje žádná jiná evropská země.
Převládá pozitivní hodnocení
V rámci posledního Eurobarometru bylo také zjišťováno, jaké představy v obyvatelstvu samotná Evropská unie vyvolává. „V tomto ohledu můžeme konstatovat, že propad pozitivních hodnocení zaznamenaných v minulých vlnách Eurobarometru se zřejmě již definitivně zastavil a obrátil. I když v současné době existuje stále velká část osob, ve kterých Evropská unie vyvolává především záporné reakce, v naprosté většině zemí převažuje v populaci pozitivní hodnocení nad negativním,“ konstatuje zpráva.
Výjimkami z pravidla jsou čtyři země – Velká Británie, Řecko, Kypr a také Rakousko. Pouze u těchto zemí existuje v populaci více osob, ve kterých EU vyvolává představu spíše negativní než pozitivní. U prvních tří jmenovaných zemí nejde podle zprávy o žádné překvapení – Velká Británie má tradičně k unii velmi vlažný vztah, Kypr a Řecko, kde byla nejvýraznější převaha negativních odpovědí, unii nevnímá dobře kvůli ekonomickým opatřením. Poslední země, Rakousko, ale překvapením je. Negativních asociací s EU je tam ještě dokonce více než ve Velké Británii.
Naopak největší podíl osob smýšlejících o EU pozitivně vykazují země ze skupiny nových členských zemí, zvláště Polsko, Rumunsko a pobaltské státy, kde převaha pozitivních odpovědí nad negativními dosahuje více než 40 %. Podle zprávy to do značné míry zejména v případě pobaltských států a Polska může souviset s jejich větší geografickou blízkostí Rusku. Obyvatelé těchto zemí tak na EU přes všechny její vnímané nedostatky pohlížejí jako na jedinou alternativu vlivu svého velkého východního souseda.
I když jsou Češi k Evropské unii obecně spíše skeptičtí – pozitivní asociace s pojmem EU jich uvádí jen 37 %, v porovnání se situací na podzim 2013 vykazují výraznou změnu názoru. V roce 2013 bylo hodnocení EU mezi Čechy extrémně špatné, nyní míra pozitivního hodnocení českou společností výrazně stoupla, a to o 13 procentních bodů. Mezi 28 členskými státy jde o čtvrtou největší změnu.*
