V rámci diskuse, která se rozpoutala v souvislosti s projednáváním návrhu novely zákona č.353/2003 Sb., o spotřebních daních v Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR, stojí Agrární komora ČR plně za podporou výroby biopaliv v dalším období 2015 až 2020. Uvedla to dnes ředitelka marketingu a komunikace komory Dana Večeřová.
Podle jejích slov odpůrci biopaliv používají především argument, že náklady navrhované úpravy daňového zvýhodnění výroby biopaliv jsou spojeny s nižším inkasem ze spotřební daně a celkový kumulovaný negativní dopad za uvedené období 2015 až 2020 do veřejných rozpočtů z titulu nevybrané spotřební daně by měl být asi devět miliard korun. Pomíjejí ovšem i skutečnost, že program na výrobu biopaliv má na druhé straně výrazně pozitivní vliv na zaměstnanost a následné odvody do veřejných rozpočtů. Varianta, která předpokládá navyšování výroby i spotřeby biopaliv, má podle odhadů vést k vytvoření nových pracovních míst v celkovém řetězci od prvovýroby přes zpracování a využití komodit až po prodej, a během období trvání Programu takto přinést do rozpočtů asi 14,6 až 16,2 mld. Kč.
Celkový kumulovaný vliv na veřejné rozpočty by tedy v letech 2015 až 2020 měl být podle programu pozitivní ve výši 5,6 až 7,2 mld. Kč. Navíc, jak už bylo uvedeno, program se dotýká vytváření pracovních příležitostí a přidané hodnoty v celé vertikále, tj. „z pole až do motorů“.
„Z pohledu navržené možné podpory formou daňového zvýhodnění jako Agrární komora ČR konstatujeme, že jde o jediné možné řešení tak, jak je stanoveno i v příslušných právních předpisech Evropského společenství. Jiná forma podpory, např. přímá podpora zemědělských prvovýrobců, která byla v minulosti také diskutována, není možná,“ uvedla Večeřová
Podpora a zpracování biopaliv je podle ní pro zemědělskou prvovýrobu jedna z ekonomických jistot spočívající v dobrém odbytu a tedy i ceně především řepkového semene, zároveň za využití standardní zemědělské techniky a agrotechnických postupů. Řepka olejná je v posledních letech pěstována na průměrné ploše zhruba do 400 tisíc hektarů, přičemž nejvíce to bylo v roce 2013 (418 tisíc ha), vloni i letos nastal určitý propad ploch. Je to zároveň plodina, která se řadí v osevním postupu mezi zlepšující a má tak na poli, v potravinářství i v průmyslu své místo. Pro informaci uvádíme, že celková plocha osevních ploch je podle ČSÚ na úrovni přibližně 2,5 miliónu hektarů.
„Z pohledu uváděné možné konkurence biopaliv na úkor produkce potravin upozorňujeme, že při zabezpečení stoprocentní soběstačnosti výroby potravin je v ČR i tak k dispozici volných asi 720 tisíc ha orné půdy a 200 tisíc ha trvalých travních porostů. Na těchto výměrách by bylo možné rozšířit další produkci pro účely obnovitelných zdrojů, a to s možným následným zpracováním s vyšší přidanou hodnotou, než je stávající stav, kterým je vývoz suroviny,“ uvedla Večeřová.*
