Evropský parlament (EP) odložil napjatě očekávané hlasování týkající se dohody o volném obchodu s USA (TTIP) kvůli nejednotnému postoji europoslanců. Jablkem sváru se stala otázka, zda má dojednávaná dohoda povolovat řešení případných sporů mezi investory a státy pomocí soukromých arbitráží. Socialistická frakce arbitráže odmítá a nepodařilo se jí vyjednat přijatelný kompromis, proto nakonec vzhledem k hrozícímu rozkolu zmizelo hlasování o TTIP ze středečního programu EP. O této jednala počátkem června také evropská komisařka pro obchod Cecilie Malmströmová s premiérem Bohuslavem Sobotkou.
Odklad hlasování oznámil předseda EP Martin Schulz s tím, že zpráva o euroamerické obchodní dohodě se nyní vrací k projednání do výboru pro mezinárodní obchod. Oficiálně to zdůvodnil tím, že ke zprávě se sešlo více než dvě stě pozměňovacích návrhů, což je množství, které podle pravidel EP odklad umožňuje. Nový termín hlasování zatím nebyl stanoven.
Za odkladem však stojí podle expertu hlavně fakt, že europarlament nedokázal najít ohledně TTIP přesvědčivou shodu a nechtěl riskovat, že by mandát pro vyjednávače prošel jen těsně, nebo dokonce vůbec. Sporným se ukázal být zejména bod týkající se ochrany investic. I když koncem května členové vlivného výboru pro mezinárodní obchod včetně socialistů v mandátu pro EK nevyloučili možnost řešit obchodní spory mimosoudně, pomocí mechanismu investorských arbitráží (ISDS), postavila se nakonec socialistická frakce S&D jako celek proti arbitrážím.
„Frakce S&D nedá souhlas se soukromými arbitrážemi. ISDS rozhodně není cestou vpřed. Jak Spojené státy, tak Evropská unie mají spolehlivé národní soudy, u nichž by se jakékoli spory měly řešit standardními procedurami,“ uvedl mluvčí frakce David Martin.
„Myslím, že spory s investory by skutečně neměly řešit soukromé rozhodčí soudy. V ideálním případě by to měl být veřejný mezinárodní soud, který se jimi bude zabývat. Jednání o TTIP by mohlo přispět k tomu, aby takováto instituce vznikla. A osobně si myslím, že do doby, než bude ustavena, tak by bylo nejlepší, aby ISDS byl z dohody zcela vyňat,“ řekl k tomu český europoslanec za ČSSD Miroslav Poche.
Pozměňovací návrhy, které volají po vyloučení možnosti soukromých arbitráží při řešení obchodních sporů, podali před hlasováním o TTIP nejen socialisté, ale i členové levicové frakce GUE/NGL a další europoslanci. Členové pravicové frakce EPP, liberálové z frakce ALDE a zástupci frakce konzervativců a reformistů (ECR), stejně jako česká vláda naopak arbitráže podporují.
Podle europoslanců, kteří se zprávu o TTIP chystali podpořit, je odklad hlasování zklamáním a chybou. „Nechci takový krok označit přímo za zbytečnou obstrukci, rozhodně se ale nejedná o konstruktivní přístup. Výbor materiál již jednou projednal a schválil, dnešní rozhodnutí nelze číst jinak než jako snahu o prodloužení jednání,“ uvedla k tomu europoslankyně za hnutí ANO Dita Charanzová.
„Odklad hlasování je obrovským zklamáním. Parlament byl připraven se vyjádřit, ale předseda Schulz hlasování stáhl, aby socialisty ušetřil trapného okamžiku,“ komentovala změnu programu za frakci ECR europoslankyně Emma McClarkinová. „Dalo by se to nazvat selháním,“ napsal na Twitteru Daniel Caspary z lidovecké frakce EPP.
Zrychlit jednání
Vyjednávání dohody o volném obchodu mezi EU a USA by mělo být dokončeno ještě ve volebním období amerického prezidenta Baracka Obamy, které skončí v lednu 2017. Na tiskové konferenci v Praze po jednání s premiérem Bohuslavem Sobotkou to uvedla evropská komisařka pro obchod Cecilie Malmströmová.
V konsolidované verzi, tedy odsouhlasené oběma stranami, je podle ní nyní jen velmi malá část dohody. „Zatím vyjednáváme dva roky a zabýváme se zejména technickými otázkami. V té oblasti jsme velice pokročili. Věříme, že na podzim budeme schopni postoupit do další fáze vyjednávání, ve které se právě tento konsolidovaný text bude vytvářet,“ uvedla eurokomisařka.
Cílem je dokončit vyjednávání a dopracovat text smlouvy ještě za Obamovy administrativy, dodala Malmströmová.
Sobotka vidí v dohodě s USA příležitost především pro malé a střední firmy z České republiky, jimž se otevře přístup na americký trh. „Tím, že zmizí celní a administrativní bariéry, tak to bude znamenat zejména odstranění překážky pro ty nejmenší podnikatele, pro než je to dnes v zásadě věc, kterou těžko mohou překonat,“ uvedl premiér.
Česká vláda podle něj také přivítala nynější větší transparentnost jednání EU s Američany a je připravena podpořit nalezení shody na finálním textu. „Současně ale platí, že chceme, aby ta vyjednávání byla vedena tak, aby nebyly opomenuty sociální, ekologické a kulturní aspekty, které s uzavřením smlouvy TTIP souvisí,“ zdůraznil Sobotka.
Náměstek ministra průmyslu a obchodu Vladimír Bärtl minulý týden uvedl, že Česká republika o v rámci dohody o volném obchodu mezi EU a USA zcela podporuje kompletní zrušení cel na průmyslové výrobky. Největší přínos má mít TTIP pro tuzemské firmy v automobilovém průmyslu, zdravotnické technice, farmacii a strojírenském průmyslu.
Česko očekává otevření amerického trhu s veřejnými zakázkami nejenom na federální úrovni, ale i na úrovni jednotlivých států USA. V části dohody, která se týká práva a duševního vlastnictví, ČR prosazuje ochranu zeměpisného označení pro České pivo, Českobudějovické pivo a jeho varianty a Žatecký chmel.
O TTIP diskutují zástupci Evropské komise s americkou stranou od loňského roku. Smlouva by měla odstranit zbývající překážky v obchodování mezi EU a USA a vytvořit největší zónu volného obchodu na světě. Její zastánci tvrdí, že oběma stranám přinese zrychlení hospodářského růstu. Už teď tvoří byznys mezi EU a USA skoro třetinu světového obchodu.
Proti dohodě mají námitky některé země EU a bojuje proti ní řada aktivistů i lobbistických skupin. Kritici dohody říkají, že Evropa bude v zájmu smluv muset ustoupit ze svých standardů chránících spotřebitele, životní prostředí i sociální výdobytky. Varují, že TTIP omezí demokratická práva Evropanů a že v budoucnu budou mít koncerny ještě větší vliv na vznik zákonů.
Na rychlejším vyjednávání o smlouvě o TTIP se dohodly také země skupiny vyspělých ekonomik G7 na summitu v bavorském zámku Elmau. Na tiskové konferenci na závěr summitu to řekla hostitelka schůzky, německá kancléřka Angela Merkelová.
Při jednání o dohodě je podle závěrů summitu G7 třeba pokročit ve všech jejích oblastech. Cílem je, aby základní rámec dohody byl známý co nejdříve, nejlépe ještě do konce letošního roku. Zástupci EU už dříve uváděli, že by chtěli konečnou dohodu podepsat do konce roku 2017.
„My, Evropané, jsme zde dali jasně najevo, že tuto dohodu chceme,“ řekla Merkelová. Podle ní však zůstává v TTIP nevyřešená celá řada otázek, které jsou pro obě strany mimořádně citlivé. „Jsou části, které jsou pro nás velmi obtížné, například téma rozhodčích soudů. Pro Američany zase nejsou jednoduché části týkající se veřejných zakázek, tedy podpory nákupu amerického zboží tamními úřady,“ uvedla.
Merkelová rovněž podotkla, že vzhledem k tomu, že USA už téměř dokončily vyjednávání o smlouvě o volném obchodu s tichomořskými státy, budou se moct američtí vyjednávači brzy plně zaměřit na TTIP.*
