Nevládní organizace se obávají, že by se v Evropě mohla oslabit ochrana přírody. Reagují tak na požadavek Bruselu, který chce prověřit účinnost dvou směrnic o stanovištích a ptácích. Ty tvoří základ evropské ochrany přírody včetně soustavy Natura 2000, která v EU chrání vzácné a nejvíce ohrožené druhy živočichů, rostlin a přírodních stanovišť. Stovka evropských nevládních organizací včetně českých je však proti jakýmkoli změnám ve směrnicích a hájí jejich současné znění. Uvedli to zástupci tuzemských organizací na tiskové konferenci.
Evropská komise chce zjistit, zda a jak obě směrnice fungují. Směrnice o stanovištích byla Radou EU schválena v roce 1992 a směrnice o ptácích je z roku 1979. V soustavě Natury to zahrnuje 27 tisíc lokalit a tisíc druhů v režimu zvláštní ochrany. Evropská komise nicméně zatím neuvedla, jaké změny provede.
Obáváme se, že dojde k revoluci v evropské ochraně přírody a že revoluce rozhodně nebude k lepšímu. Co se budovalo od 70. let, může dostat velice vážné rány. Jak v podobě přehodnocování kritérií pro vyhlašování chráněných území, tak ve způsobu, jakým jsou tato území chráněna, řekl ředitel České společnosti ornitologické Zdeněk Vermouzek.
Evropská komise kvůli revizi zahájila také internetovou veřejnou konzultaci. Může se jí zúčastnit kterýkoliv Evropan a odpovědět, jak ochrana přírody funguje. Experti nevládních organizací proto na internetu vytvořili odpovědi, pod něž se občané mohou do 24. července podepsat. Do akce nazvané Klenoty přírody v ohrožení se už v Evropě zapojilo přes 213 tisíc lidí, v České republice zatím jen zhruba tisícovka.
Kdokoliv se bude konzultace účastnit, má možnost vyjádřit svůj názor. Vychází se z toho, že problematika je poměrně složitá a jsou lidé, kteří věří nevládním organizacím a sledují problematiku, proto se vytvořily odpovědi pomocí odborníků, uvedl Vermouzek.
Brusel na podzim zveřejní výsledky s návrhy opatření, zda se vůbec směrnice otevřou. Ředitel organizace Beleco Jan Dušek nicméně upozornil, že je ze strany různých velkých korporací údajně na Brusel vyvíjen tlak například, aby se změnilo hodnocení vlivů na jednotlivé přírodní lokality. Různé developerské záměry by tak prý mohly snáze procházet, podle Vermouzka jde například o výstavbu velkých větrných elektráren v Krušných horách.*
