Klub sokolníků Českomoravské myslivecké jednoty osloví všechny členské organizace a vytvoří seznam zájemců, kteří by v příštím roce mohli nárazově či na delší dobu nabízet své služby při ochranně zemědělských plodin a osiva. Sdělil to dnes předseda klubu Jiří Veselý.
"Hodláme oslovit všech našich 22 středisek v republice," řekl Veselý, podle myslivecké jednoty jde o více než 450 sokolníků. Zřídí se tak seznam pro zemědělské podniky, které by mohly služby ochránců úrody využít, jde zejména o vinaře. Ti chrání svou úrodu proti náporům špačků.
V poslední době se však diskutuje i o možnosti strašení kormoránů, kteří požírají ryby z rybníků. Podle Věry Přibylové z pražské záchranné stanice pro handicapovaná zvířata se kormoráni před člověkem s puškou schovají, a poté se bez obav na vodní plochu vrátí. Orlů, hlavně bělohlavých, se však podle ní zaleknou a uletí. Na vytvoření obavy ale podle ní stačí i v ČR běžnější orli mořští. Orly bělohlavé čeští sokolníci odchovávají. Podle Přibylové je to možnost pro brigádníky, v některých případech ale i o dlouhodobou spolupráci, zejména právě s rybáři. "Přítahoví kormoráni sem přiletí v listopadu a jsou tu do března," uvedla.
Možnost propojení sokolníků a zemědělců je podle Přibylové aktuální i v dalších měsících, zejména na podzim, kdy až pětinu osiva ozimých plodin sezobou holubi. Zde by se dali podle ní využít zejména sokoli. Zajímavá je i myšlenka spolupráce mezi záchrannými zvířecími stanicemi, které by zraněná zvířata připravovaly na návrat do přírody na zemědělských polích. Podle Přibylové dokáže jeden krahujec před špačky ochránit až dva hektary sadů a vinic, jestřáb až čtyři. Při použití jestřába na holuby na polích může podle ní být zabezpečeno i deset hektarů plochy.
V současnosti jsou hojně rozšířené tzv. berličky, na kterých můžou draví ptáci, zejména káňata a poštolky, sedět a lovit z nich hraboše. Jak upozornil ředitel České společnosti ornitologické Zdeněk Vermouzek, nesmí zemědělci po postavení berliček používat chemické návnady na hlodavce, protože by jinak otrávili i ptactvo. To se podle něj děje, když hlodavců na polích po nasazení dravců příliš neubude. Ptáci podle něj nemohou zabránit "gradaci" hrabošů jako součásti jejich životního cyklu, mohou ji však zmírnit. "Její vrchol nebude tak vysoký, protože do míst, kde je hrabošů dostatek, se i dravci stahují a snaží se je lovit. Je to pro ně prostřený stůl, který využijí," uzavřel.*
