Ve venkovských obcích České republiky kontinuálně roste populace rychlejším tempem než v celé republice. Dlouhodobé srovnání ukazuje, že v období 2001 až 2014 vzrostl celkový počet obyvatel venkova o 6,3 procenta, zatímco počet obyvatel v ČR se zvýšil pouze o 2,8 procenta. Uvádí to předběžná verze Zprávy o stavu zemědělství ČR za rok 2014, tzv. Zelená zpráva, kterou zpracoval Ústav zemědělské ekonomiky a týdeník Zemědělec ji má k dispozici.
V důsledku nárůstu venkovského obyvatelstva se jeho podíl na celkové populaci od roku 2001 zvýšil o 0,8 procentního bodu. Naproti tomu se po celé sledované období mírně snižuje počet venkovských obcí, a to zpravidla se zvýšením počtu obyvatel obcí, a tím i jejich přesunem do vyšších velikostních kategorií.
Po celé období je podle zprávy patrný rozdílný vývoj mezi velikostními kategoriemi venkovských obcí. Zatímco počet obcí nad 500 obyvatel i počet jejich obyvatel se zvyšuje, počet obcí do 500 obyvatel i počet těch, kdož v nich žijí, naopak klesá. Souhrnně ve sledovaném období ubylo 6,6 procenta obcí s osídlením do 500 obyvatel a počet lidí v nich klesl o 4,2 procenta. Trvale nepříznivá situace je v tomto směru především v těch nejmenších obcích s méně než 200 obyvateli, což souvisí s řadou faktorů, zejména se vzdáleností obcí od center zaměstnanosti. Celkem bylo v České republice v loňském roce 5570 obcí s méně než dvěma tisíci obyvatel, což představovalo 89 procent všech obcí u nás a 73 procent rozlohy země, přičemž v těchto obcích žilo necelých 27 procent obyvatel státu.
Zpráva také konstatuje, že i nadále zůstává na venkově celkově nižší úroveň příjmů domácností ve srovnání s celkovým průměrem, přitom úroveň příjmů progresivně narůstá s velikostní kategorií obce. Příjmy ze závislé činnosti, tedy mzdy, velmi mírně vzrostly – ve venkovských domácnostech o 0,5 procenta obdobně jako v celkovém průměru (o 0,6 %), a podílejí se na celkových čistých příjmech domácností ve všech kategoriích obcí více než z poloviny, přičemž nejvyššího 57% podílu dosáhly právě ve venkovských domácnostech.
Podstatně hlouběji poklesly v domácnostech na venkově příjmy z podnikání, a to o 10,6 procenta, než v celkovém průměru (o 5,6 %). Jejich podíl na celkových příjmech se zastavil ve venkovských domácnostech těsně pod hranicí osmi procent. Sociální příjmy celkem v ČR vzrostly o 1,1 procenta, ve venkovských domácnostech přitom prakticky stagnovaly. Ve všech kategoriích obcí tvoří aktuálně zhruba 28 až 30 procent celkových příjmů. Jejich nejvýznamnější složkou jsou důchody, jež samotné tvoří již zhruba čtvrtinu všech příjmů, a to napříč kategoriemi obcí.
O celou třetinu se meziročně propadly ve venkovských domácnostech dávky při pracovní neschopnosti, přičemž v průměru obcí za celou ČR došlo jen k dvouprocentnímu poklesu. Další výrazný propad (o čtvrtinu) zaznamenaly venkovské domácnosti v oblasti ostatních příjmů, přičemž republikový průměrný pokles činil 15 procent. Zde zahrnuté příjmy z prodeje nemovitostí a movitých věcí byly ve venkovských domácnostech nejnižší (a nejvyšší naopak ve velkých městech).
Zpráva uvádí, že poklesu příjmů přizpůsobily domácnosti i svá vydání, avšak venkovské domácnosti je omezily výrazněji než průměrná domácnost v ČR, o 2,5 procenta oproti 0,3 procenta. Nicméně výdaje na potraviny vzrostly zhruba o dvě procenta jak ve venkovských domácnostech, tak celkově. Jejich podíl na celkových čistých peněžních vydáních se tak zvýšil – ve venkovských domácnostech přesně na jednu čtvrtinu.*
