Na vysočině v těchto dnech začalo pravidelné ruční kosení trvale podmáčených a rašelinných luk s výskytem zvláště chráněných druhů rostlin. Kraj Vysočina podle radního Zdeňka Chláda každoročně vynakládá ze svého rozpočtu asi 5,2 milionu korun na údržbu 140 maloplošných zvláště chráněných území. Většina peněz je vynaložena právě na kosení asi 160 hektarů trvalých travních porostů v chráněných územích.
Péče zahrnuje také odstraňování náletových dřevin, označení chráněných území v terénu, zpracování plánů péče a přípravu podkladů pro vyhlášení za zvláště chráněné území. "Pravidelné kosení a odklízení pokosené trávy je nezbytně nutným opatřením pro celou řadu chráněných rostlin, jako jsou například prstnatec májový, všivec lesní či kozlík dvoudomý," uvedl Chlád. Bez pravidelné péče by podle něj nastal pokles druhové bohatosti a pestrosti trávobylinných společenstev a místo by začalo postupně zarůstat dřevinami.
Sekáči používají ke kosení křovinořezy nebo ruční sekačky. Hlavní část prací je v červenci a srpnu. Sekáči pracují v podmáčeném a často špatně dostupném terénu. Na louky není možné vjíždět mechanizací, pokosená tráva se ručně stahuje plachtami na přístupná místa. Není příliš kvalitní, lze ji využít pouze ke kompostování nebo po usušení k podestýlce.
Při kosení se nechávají drobné nepokosené plochy pro zdárný vývoj bezobratlých živočichů. Termín seče se také přizpůsobuje hnízdění ptáků, jako je například bekasina či chřástal, nebo vývoji larválních stadií motýlů.*
