Evropský parlament minulý týden omezil podporu pro biopaliva první generace. Evropská unie přitom po členských státech stále požaduje, aby do roku 2020 zajistily alespoň deset procent spotřeby energie v dopravě z obnovitelných zdrojů. Dosud se země mohly svobodně rozhodnout, jak tento cíl splní. Naposled schválená legislativa znamená omezení pro biopaliva první generace, která jsou vyráběna z potravinářských komodit, jako je řepka olejka či cukrová řepa. Členské státy mohou nově do naplnění desetiprocentního cíle obnovitelné energie v dopravě započítat pouze sedm procent biopaliv první generace. Důvodem pro snížení tohoto podílu bylo, že plodiny pěstované na biopaliva se rozšiřovaly a zabíraly značnou část zemědělské půdy a některých částech světa konkurovaly výrobě potravin.
Diskuse o omezení první generace biopaliv z těchto důvodů probíhala vlastně již řadu let. Při jednáních spolu bojovaly radikální návrhy na omezení první generace na polovinu desetiprocentního cíle. Nakonec zvítězil ten nejméně radikální, sedmiprocentní, návrh. Je to sice zřejmě dobrý záměr, ale někdy se hůře provádí. Podle Sdružení pro biomasu CZ Biom je toto rozhodnutí nesystematické. Mění pravidla hry v průběhu zápasu. Důsledkem může být nejistota investorů a skutečnost, že do výroby biopaliv z českých komodit již nikdo nebude investovat. Biopaliva tak budeme pravděpodobně více dovážet a suroviny pro jejich výrobu naopak vyvážet. Podle předsedy CZ Biom Jana Habarta biopaliva jsou tradičně vyráběna z potravinářských komodit a s výrobou potravin se často velmi dobře doplňují. Při výrobě bionafty například vzniká velké množství krmiva pro hospodářská zvířata. Při výrobě etanolu z cukrové řepy se naopak zužitkují veškeré produkty z výroby cukru. I když se již objevují podniky, které se zabývají výrobou biopaliv z odpadů a komodit, které nekonkurují výrobě potravin. Otázka, jak Česká republika naplní zbývající tři procenta, je zatím nevyřešena.