Salmonela ve špagetách nepochází z podezřelého chovu na Ústecku

Výsledky testů z podezřelého chovu nosnic v Ústeckém kraji provedených v souvislosti s případy salmonelózy na Plzeňsku potvrdily výskyt bakterií Salmonella enteritidis. Na základě fagotypizace provedené ve Výzkumném ústavu veterinárního lékařství (VÚVeL) však bylo zjištěno, že typ salmonely u drůbeže se neshoduje se salmonelou, která byla nalezena v neumytých jídelních miskách po přípravě špaget a na skořápkách vajec použitých k přípravě pokrmu. Bakterie, jimiž se lidé nakazili, tedy nepocházejí z výše uvedeného chovu. Dohledání zdroje nákazy je v tuto chvíli v kompetenci Krajské hygienické stanice. Informoval o tom mluvčí Státní veterinární správy Petr Pejchal.

Salmonela v potravinách živočišného původu bývá nejčastěji detekována v kuřecím a krůtím mase, živých mlžích a na povrchu vajec. Salmonela se jen ojediněle dostává přes ochranné vrstvy vejce přímo do jeho obsahu, proto je třeba dbát na hygienickou manipulaci s vejci. Je však rovněž známo široké spektrum potravin neživočišného původu, kterými se člověk může nakazit. Jde například o koření, bylinky, rajčata, cukrový meloun, řapíkatý celer, listovou zeleninu či klíčící semínka.

Fagotypizace je laboratorní metoda rozlišující kmeny bakterií. Používá se k dohledání zdroje infekce. Viry, které infikují bakterie, se nazývají bakteriofágy (zkráceně „fágy“). Specificky napadají jednotlivé kmeny bakterií. Tyto fágy se používají k identifikaci různých kmenů bakterií v rámci jednoho druhu.

V hospodářství, v němž se potvrdil nález salmonely ve vzorcích z prostředí u jednoho hejna, byla vyhlášena mimořádná veterinární opatření. V souladu s Národním programem tlumení výskytu salmonel v chovech drůbeže a vzhledem k tomu, že chovatel nemůže dodávat čerstvá vejce do oběhu, bude hejno dnes utraceno Pohotovostním střediskem pro mimořádné situace (SVS) v Brně a neškodně odstraněno v asanačním podniku. Distribuce vajec z podezřelého chovu byla pozastavena ještě před laboratorní analýzou vzorků.

Salmonelóza je průjmové onemocnění bakteriálního původu. Způsobují ho bakterie rodu Salmonella, které se do těla dostávají ústy. Onemocnění se zpravidla projevuje střevními potížemi. Pro zdravého silného jedince není toto onemocnění obvykle nebezpečné. Ohroženi bývají zejména starší lidé, nemocní či jinak oslabení lidé a malé děti – hůře se vyrovnávají s velkými ztrátami tekutin v důsledku průjmů a zvracení.

Salmonely lze zničit dostatečným tepelným zpracováním potraviny. Důležité je také dodržování hygieny při přípravě pokrmů a před konzumací jídla. Tepelně upravený pokrm totiž může být před konzumací kontaminován kontaktem se špatně umytým nádobím či prostřednictvím špinavých rukou. Je třeba také dát pozor na dodržení teploty skladování potravin živočišného původu. Nejvíce případů salmonelózy bývá zaznamenáno v létě. Salmonela může být přenesena také přímým kontaktem s infikovaným člověkem či zvířetem a fekáliemi kontaminovaným prostředím.*

Napsat komentář

Napsat komentář

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2024 ČTK. Profi Press, s.r.o. využívá zpravodajství z databází ČTK, jejichž obsah je chráněn autorským zákonem. Přepis, šíření či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti, a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu ČTK výslovně zakázáno.
crossmenuchevron-down