Pěstitelé loni snížili spotřebu přípravků na ochranu rostlin téměř o desetinu. Klesla spotřeba skoro ve všech kategoriích, kromě insekticidů a přípravků na hubení hlodavců. Vyplývá to z údajů Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského (ÚKZÚZ). Asociace pro bezpečnost potravin si přesto stěžuje, že Česká republika nezvládá nahrazovat chemické prostředky biologickými.
Podle ÚKZÚZ zemědělci loni využili 5022 tun přípravků, o rok dříve šlo o 5520 tun.
Asociaci například vadí zvýšení používání přípravků proti plísním. "U kategorie přípravků proti plísňovým chorobám, takzvaným fungicidům, u kterých bylo možné bezodkladně toxické chemické přípravky nahradit zdraví zcela neškodnými přípravky na přírodní bázi, došlo ke zvýšení spotřeby chemických přípravků o 7,6 procenta ve srovnání s průměrem pětiletého předchozího období," uvedl předseda asociace David Palán. ÚKZÚZ podle něj fatálně selhal.
Ministerstvo zemědělství meziroční růst spotřeby insekticidů odůvodňuje větší potřebou ochrany před škůdci polních plodin, protože se od roku 2013 zakázalo používání mořidel na bázi neonikotinoidů. "Byly shledány jako příliš rizikové pro včely," řekl mluvčí resortu Hynek Jordán.
Od loňského roku je v České republice povinné používat obecné zásady integrované ochrany rostlin. Součástí je například povinnost dávat přednost biologickým či fyzikálním metodám před chemickými, pokud zajistí účinnou ochranu proti škodlivým organismům. Předtím ČR měla pět let na přípravu na přechod na tento povinný systém.*
