Letošní sklizeň brambor bude v České republice nejhorší nejméně za posledních dvacet let. Oproti minulým letům očekávají pěstitelé brambor úrodu nižší v průměru o 30 až 40 procent, někteří zemědělci v Plzeňském kraji mají oproti loňsku ještě větší pokles. Hlavní vinu na tom má letní suché a horké počasí a také snížení rozlohy ploch osázených bramborami o 5,5 procenta. Kvalita brambor je ale dobrá, řekl předseda Českého bramborářského svazu Miloslav Chlan.
Kromě nižších výnosů je v úrodě i menší podíl takzvaných tržních hlíz. Obchodníci totiž mají zájem jen o brambory určité velikosti. Malé brambory nechtějí, končí na poli nebo v bioplynkách, řekl Chlan.
Podle Viktora Kopačky z pěstitelské a šlechtitelské firmy Vesa Velhartice má Plzeňský kraj, kde se pěstují brambory na zhruba 900 hektarech, letos jedny z nejnižších výnosů z hektaru brambor v ČR. Zemědělci, kteří prodávají největšímu tuzemskému výrobci bramborového škrobu, horažďovické firmě Lyckeby Amylex, mají místy proti loňsku pokles výnosů až o 50 procent, uvedl agronomický manažer Lyckeby Amylex Vladislav Klička. Firma letos kvůli horší úrodě brambor vyrobí jen přes 10 000 tun škrobu, loni to bylo 18 000 tun
Zatímco loni byl podle Chlana v Česku průměrný hektarový výnos ze zhruba 23 000 hektarů bramborových polí 29,07 tuny brambor, letos je to podle údajů k 14. říjnu 21,8 tuny. Problémy s úrodou nemají jen čeští zemědělci, horší úrodu než obvykle mají i pěstitelé brambor v jižním Polsku, Bavorsku, Rakousku, na Slovensku či na Balkáně. Naopak Nizozemsko, část Německa nebo Británie mají podobné výnosy jako jindy. I v Evropě meziročně poklesly osázené plochy, v průměru o čtyři procenta.
Letošní počasí bylo pro brambory nepříznivé nejen nedostatkem vláhy, ale i vedrem. Při teplotách nad 27 stupňů Celsia už brambory neabsorbují, nevytvářejí zásobní látky a nerostou, řekl Chlan. Zemědělci podle něj prodávají brambory za šest až sedm korun za kilogram.*
