Dobrovolné aktivity občanů a komunální sféry, ať už jde o třídění odpadů nebo využití obnovitelných zdrojů energie, budou hrát v ochraně klimatu stále větší roli. Doposud byla většina opatření nařizována shora, což nijak zvlášť nefungovalo, nyní se ale situace mění. Evropané si uvědomují, že ke změně klimatu musejí přispět oni sami, řekl norský ekolog Dag Arne Hoystad v organizaci Naturvernforbundet-Friends of the Earth Norway.
Bohaté státy včetně Česka mají podle Hoystada mnohem větší povinnost než chudé země třídit odpad, protože jejich spotřeba neustále roste. "Vyspělé země jsou odpovědny za většinu znečištění, a přitom si stále žijí velmi dobře. Chudé země musejí snášet následky, přestože k nim přispěly minimálně. Je nyní na vyspělých státech, aby umožnily chudším se rozvíjet i za cenu fosilních paliv a pomoci investovat do počátečních technologií," uvedl. Hoystad věří tomu, že v Paříži, kde v pondělí začal klíčový klimatický summit, nakonec dojde k dohodě, která zajistí, že nárůst průměrné globální teploty nepřekročí dva stupně Celsia. Není si však jist, zda to bude stačit. Je podle něj potřeba udělat mnohem radikálnější změny. Nyní v Praze zveřejnil publikaci, která popisuje příklady dobré praxe v oblasti odpadového hospodaření evropských měst a obcí. Ty poukazují na snižování emisí skleníkových plynů na místní úrovni.*
