Dvě strategie stavu ovzduší v České republice, které na dnešním zasedání kabinetu předloží ministerstvo životního prostředí, obsahují podle ekologů nedostatečná opatření a nejasné úkoly pro úřady. Česká republika také potřebuje silnější novelu zákona o ochraně ovzduší, než jakou připravilo ministerstvo, uvedly ekologické organizace v čele s asociací Zelený kruh. Požadují, aby novela zahrnula i posílení opatření pro další zdroje znečištění, zejména automobilovou dopravu, uhelné elektrárny a energetické a průmyslové provozy.
Ministerstvo předkládá vládě Střednědobou strategii zlepšení kvality ovzduší v ČR do roku 2020 a Národní program snižování emisí v ČR.
Strategie mimo jiné opakuje už zveřejněné informace, že se v ČR plošně překračují limity pro prachové částice PM10 a PM2,5 a pro rakovinotvorný benzo(a)pyren. Nejvíce postižená je aglomerace Ostrava-Karviná-Frýdek-Místek, dále Praha, Brno, střední Čechy, zóna severozápad a střední Morava. Způsobuje to zejména doprava a lokální topeniště.
Podle konzultanta Centra pro životní prostředí Miroslava Šuty je do očí bijící zejména automobilová doprava, která je hlavním problémem ve velkých městech. Počet osobních i nákladních aut roste, kvalita vozového parku se lepší jen mírně. Průměrné stáří osobních automobilů nedosahuje evropských hodnot, uvádí MŽP v národním programu. Stoupl podíl motorové nafty na celkovém prodeji pohonných hmot z 44 procent v roce 2000 na 70 procent v roce 2013. Prodej alternativních paliv (CNG a LPG) je v porovnání s klasickými palivy zanedbatelný a využívá ho hlavně osobní doprava.
Ekologové upozorňují na to, že bez cíleného snižování závislosti na fosilních palivech se ovzduší zásadně nezlepší, vláda ale zatím projednávání antifosilního zákona odložila.*