Jen několik zemí nepředložilo na konferenci OSN o klimatických změnách v Paříži žádné závazky pro plánovanou dohodu o snižování emisí skleníkových plynů. Některé z těchto zemí sužuje vleklý válečný konflikt, jiné se vzpamatovávají z přírodních katastrof a další jednoduše s dohodou ideologicky nesouhlasí.
Představitelé OSN uvedli, že obdrželi závazky od 184 ze 195 zemí, které ratifikovaly Rámcovou úmluvu OSN o změně klimatu. Mezi těmi, kdo závazky nepředstavili, jsou válčící Sýrie, Severní Korea, či nestabilní Libye. Nepřipojil se ani Nepál, který se letos vypořádává s následky ničivého zemětřesení. Závazky nepředložily také některé socialistické země Latinské Ameriky, podle nichž je zlepšení světového ovzduší úkolem vyspělých západních zemí. Největšími zeměmi, které ještě nezveřejnily své závazky, jsou Uzbekistán a Venezuela. Venezuelský ministr životního prostředí Guillermo Barreto ve čtvrtek řekl, že země své závazky zatím nepublikovala a čeká, dokud nebudou známy závazky bohatých zemí.
Některé státy naopak navzdory všem možným překážkám závazky vypracovaly. To je případ Afghánistánu, který trápí vleklá občanská válka. Jedním z posledních států, které dokument předložily, bylo Niue, malý pacifický ostrovní národ s asi 1400 obyvateli.
Premiér Bohuslav Sobotka na úvod klimatické konference OSN v Paříži potvrdil závazek České republiky do roku 2030 dále snížit emise skleníkových plynů nejméně o 40 procent ve srovnání s rokem 1990.
Sobotka rovněž připomněl, že ČR podpořila klimatická opatření v nejméně rozvinutých a obzvlášť zranitelných zemích tím, že poskytla pět milionů dolarů pro Zelený klimatický fond a další dva miliony dala na německý program klimatického financování CF Ready.*
