V rámci projektu Paběrkování se iniciativě Zachraň jídlo podařilo získat v roce 2015 skoro osm tun jídla, které by se jinak do obchodů nedostalo. Do sběru z různých hledisek nevyhovující zeleniny se zapojila stovka dobrovolníků a aktivně se zapojilo sedm zemědělců a dvě potravinové banky. Zachraň jídlo připravilo na základě získaných zkušeností praktický manuál, díky kterému se nápad může šířit i do dalších regionů. Čas pro přípravu letní sezóny právě začal.
Iniciativa Zachraň jídlo v roce 2015 pilotně otestovala sběr esteticky nevyhovující zeleniny a je spokojená. Podařilo se tak zachránit tuny kedlubnů, květáků, dýní, salátů, brambor, mrkví a další zeleniny, která by jinak zůstala nevyužitá, uvedl koordinátor projektu Adam Podhola.
Paběrkování je jedním ze způsobů, jak snížit množství vyhozeného jídla. Jde o sbírání plodin, které by zůstaly po sklizni na poli či v sadu. Tyto plodiny většinou nevyhovují z estetického hlediska – jsou příliš malé, příliš veliké, příliš křivé, špatně uříznuté nebo mají nevyhovující barvu. Proto je zemědělci nemohou udat u obchodních řetězců a zůstávají na poli k zaorání. Dalšími důvody, proč tyto plodiny kompostují, nechávají zkrmit zvířaty nebo dokonce vůbec nesklidí, jsou nadměrná produkce v určitých obdobích, nestálá poptávka a levné konkurenční zboží ze zahraničí.
Skupinky dobrovolníků jezdily do Polabí a na Litoměřicko. Zachraň jídlo chce, aby se tento nápad rozšířil i do dalších oblastí, kde se pěstuje zelenina a ovoce. Proto vytvořila přehledný manuál s radami pro ty, kdo by se sami chtěli chopit iniciativy.
Samotné Zachraň jídlo bude v projektu pokračovat dál. V roce 2016 plánuje výjezdy na pole, kterých se mohou zúčastnit i firmy formou teambuildingu. Chce také podpořit vznik dvou dalších “paběrkovacích epicenter”, která budou fungovat nezávisle na činnosti Zachraň jídlo.*
