České potraviny, jejich kvalita, podpora a také dostupnost na pultech maloobchodních řetězců to byla hlavní témata, o nichž v lednovém rozhovoru pro připravovanou TV Zemědělec hovořil prezident Agrární komory ČR a Potravinářské komory ČR Miroslav Toman. Podle jeho slov by většímu zájmu spotřebitelů o potraviny tuzemské provenience mohlo napomoci ustavení tzv. cechovních norem, které budou garantovat složení a původ daného výrobku.
Co soudíte o novele zákona o potravinách a tabákových výrobcích, která mimo jiné také poprvé zavádí definici českého výrobku?
Vzhledem k tomu, že novela zákona o potravinách a tabákových výrobcích byla primárně připravena z důvodů transpozice tabákové směrnice a některých úprav, které se týkají provozu hotelů a potravinářských podniků, nelze ji z tohoto pohledu objektivně hodnotit. Zákon o potravinách však měl ve svém původním znění přinášet více informací pro spotřebitele, více údajů o složení výrobků, stejně tak jako o podílu prodávaných českých výrobků v maloobchodních řetězcích. Toto se bohužel nepovedlo, ale věřím, že v dalším legislativním procesu se nám to podaří vrátit.
Pokud jde o definici českého výrobku, jsme jako Agrární komora ČR rádi za každou podporu českých výrobků. Nicméně tato definice, i když jsme s ní nakonec souhlasili, nebo spíše respektovali její znění, vlastně nic neřeší. Například čokolády, které se v České republice vyrábějí, nebude kvůli ní možné označit vlajkou jako české výrobky. Myslíme si, že jakékoli obecné pokrytí, tedy vymezení množství suroviny českého původu, které musí obsahovat daný výrobek, tedy například u vícesložkových výrobků 75 procent, či u jednosložkových sto procent, není příliš šťastné. Byli bychom radši, kdyby si ministerstvo zemědělství respektovalo podmínky, které jsme nastavili pro označení Český výrobek – garantováno Potravinářskou komorou ČR, kde byly podmínky pro udělení značky rozděleny podle jednotlivých komodit. Což bylo podle našeho názoru pro spotřebitele srozumitelnější. Takže jak už jsem uvedl například česká čokoláda v tuto chvíli přestává existovat.
Komora se snaží tyto nedostatky nahradit zaváděním tzv. cechovních norem, jak budou utvářeny a čeho se budou týkat?
Nejdříve bych uvedl důvod, proč jsme se vrhli na utváření tzv. českých cechovních norem (ČSN). Po jejich zrušení u nás totiž vzniklo určité vakuum, a právě cechovní normy, které vycházejí ze zmíněných českých státních norem, by je měly zaplnit. Stejně jako u značky Český výrobek – garantováno Potravinářskou komorou ČR vycházíme z toho, že zákazník má zájem o kvalitní výrobky a naší snahou je přiblížit mu, jaké složení má mít kvalitní potravinářský výrobek. Chceme spotřebiteli garantovat nejen původ zboží ale také jeho kvalitu. V tuto chvíli máme stanovené cechovní normy zhruba pro 120 výrobků. Postupně přibudou další a my se budeme věnovat jejich propagaci.
Uvedl jste, že cechovní normy vycházejí z bývalých ČSN, jak se na nich shodnete s výrobci a mají o ně vůbec zájem?
Cechovní normy vycházejí z bývalých českých státních norem velmi volně a jsou přizpůsobeny současné úrovni a současnému poznání. Soustředí se na moderní postupy. Tyto normy tvoříme nejen ve spolupráci s výrobci, ale a také s výzkumnými ústavy, inspekčními orgány a s dalšími včetně ministerstva zemědělství. To znamená, že jdeme výrobek po výrobku a hodnotíme, zda odpovídá jeho složení, zda je norma zdravotně nezávadná, a jestli přináší nějakou další kvalitu. V současné době máme cechovní normy vytvořené ve čtyřech kategoriích, jde o mléčné výrobky, masné produkty, pečivo a lahůdky.
Ze strany producentů je o cechovní normy velký zájem, musíme je však zpracovávat postupně, abychom neudělali chybu. Ne všechny normy jsou schváleny podle navržených postupů, takže je třeba je přepracovávat. Jsem ale přesvědčen, že zájem bude narůstat, protože normy garantují kvalitu a časem se propojí s hodnocením výrobků se značkou Klasa a dalších jako jsou například regionální potraviny a podobně. Jsem si jist, že spotřebiteli to přinese větší informovanost a hlavně garanci kvality, oproti zahraničním výrobkům.
Jaký ohlas měla vaše značku kvality Česká potravina – garantováno Potravinářskou komorou ČR?
Ten ohlas byl velmi příznivý a o značku byl skutečně velký zájem. Dnes je jí na trhu takto označeno zhruba dva tisíce potravinářských výrobků. Složení každého z těchto výrobků je uvedeno na webových stránkách Potravinářské komory ČR spolu s informacemi o výrobci, takže zákazník má stoprocentní jistotu ohledně původu i složení dané potraviny.
Je dnes podle vás podíl českých výrobků na maloobchodních pultech dostatečný?
Podle našeho názoru je toto zastoupení zatím velmi nízké a mělo by být podstatně vyšší. Současná situace je odrazem politiky minulých období, kdy se politici řídili heslem: „Co si nevypěstujeme, to si dovezeme“. Nechali jsme průchod volnému trhu. Došlo k velké rozpínavosti maloobchodních řetězců a potraviny tuzemské provenience se málo propagovaly. A to byla chyba. Stačí se podívat na vepřové maso. kterého dnes více než padesát procent dovážíme, a také dovoz některých mléčných výrobků již dosahuje čtyřiceti procent jejich tuzemské spotřeby. A to vůbec nemluvím o zelenině či ovoci mírného pásma, kde jsme dnes také závislí na dovozech. A to je velká škoda
Domníváte se že novela zákona o potravinách a zavedení cechovních norem pomohou zvýšit podíl tuzemských potravin na maloobchodním trhu?
V prvé řadě jde o vlastní propagaci a my se snažíme přesvědčit ministerstvo zemědělství, aby věnovalo více peněz na propagaci tuzemských výrobků. Určitě označení Český výrobek – garantováno Potravinářskou komorou, značky Klasa či Regionální potravina těmto záměrům pomáhají, ale všechno mají v rukou řetězce, které dovážejí radši méně kvalitní, ale levnější zboží ze zahraničí, místo toho, aby upřednostňovaly české zboží, na kterém by nemohly mít tak velkou obchodní přirážku.
Kromě samotné nabídky českých potravin, je však také třeba spotřebitele přesvědčit, aby je skutečně kupoval, jaké chystáte propagační akce na jejich podporu.
Co se týká cechovních norem, chceme s nimi veřejnost seznámit na veletrhu Salima v Brně v průběhu února. Plánujeme uspořádat několik tiskových konferencí a chceme připravit propagační letáky i odborné články v médiích V tom máme velké rezervy nejen jako výrobci, ale i jako stát. Vzpomeňte si například na loňskou kampaň Máme rádi polské jídlo, která proběhla naším mediálním prostorem a propagovala polské potraviny. U nás na podporu českých potravin nic takového neděláme, a tvrdíme, že nám to Brusel zakazuje. Takže my o tom jednáme, zatímco Poláci to dělají. To bychom si měli vzít jako vzor.
