Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP) loni používala silnější nástroje kontroly než v minulosti. Uvedl to ředitel inspekce Erik Geuss. Počet kontrol meziročně vzrostl o více než tisíc na 15 677 a o téměř deset procent na 345 vzrostl počet opatření k nápravě, která jsou ukládána vedle pokuty nebo mimo ni.
Inspektoři uložili téměř tři tisíce pokut skoro za 136 milionů korun, nejčastěji kvůli odpadům. Celkový objem pokut nicméně meziročně klesl zhruba o třináct milionů korun.
Udělování nápravného opatření je podle Geusse pracnější než pokuta. „Zatímco pokuty mohou být udělovány stále dokola a nic to nevyřeší, tak pokud subjekt nedodrží nápravné opatření, dáváme podnět k uzavření provozu, což je nejsilnější nástroj, který inspekce strategicky využívá,“ řekl. Loni těchto podnětů byla podle Geusse zhruba čtyřicítka. Nejčastější nápravná opatření jsou udělována při kontrolách skládek, nebo v průmyslu, například u továrních provozů a výměny technologií.
Inspekce měla přitom k dispozici o dvanáct inspektorů méně než v minulosti, podotkl ředitel. V přímé inspekční práci pracovalo 385 inspektorů v deseti oblastních inspektorátech a na ředitelství. Nyní se jejich počet navyšuje o 25.
Nejvyšší pokutu z celorepublikového pohledu dostala loni společnost Demolice Recyklace, s. r. o., a to pět milionů korun. Na Rokycansku použila k terénním úpravám na pozemcích směs odpadů o hmotnosti více než 47 tisíc tun. Druhou nejvyšší pokutu 3,2 milionu korun, dostala firma Capital group Service, s. r. o. Protiprávně těžila ve druhé zóně Chráněné krajinné oblasti Beskydy. Vykácela les o rozloze zhruba 1,5 hektaru, včetně porostů mladších 80 let, a to tak, že zásadním způsobem změnila lesní pozemek, upozornil Geuss.*
