Farmáři po celém světě loni snížili plochy, na nichž pěstují geneticky modifikované (GM) plodiny. Bylo to poprvé od roku 1996, kdy se začaly GM plodiny pěstovat, kdy výměra plochy oseté těmito plodinami klesla. Napsal to list Financial Times s odvoláním na údaje mezinárodní organizace pro zemědělské biotechnologie ISAAA, která sleduje a podporuje využívání biotechnologií v zemědělství.
Celkem bylo loni GM plodinami osázeno 179,7 milionu hektarů, což bylo o jedno procento méně než v roce 2014. Podle globálního koordinátora ISAAA Randyho Hautea pokles po 19 letech růstu není odrazem odmítnutí těchto plodin farmáři, ale souvisí s celkovým poklesem osetých ploch v loňském roce v souvislosti s nízkými cenami plodin.
Pokles zaznamenaly hlavně průmyslové země, kde se plochy oseté GM plodinami snížily o tři procenta. V rozvíjejících se zemích naopak stouply o jedno procento. Více než polovina GM plodin (54 procent) se pěstuje v Latinské Americe, Asii a Africe.
Největším samostatným pěstitelem GM plodin jsou však Spojené státy s osetou plochou 70,9 milionu hektarů. Více než 90 procent kukuřice, sóji a bavlny pěstované americkými farmáři je GM. Druhým největším pěstitelem je Brazílie, kde plochy osázené GM plodinami loni stouply o dva miliony hektarů.
ISAAA upozornila, že ve výzkumu je nyní asi 85 možných nových GM produktů, které by se mohly v budoucnosti začít pěstovat. Příští rok by se mohla objevit kukuřice odolná vůči suchu vyvinutá pro Afriku.*
