Stát možná omezí vydávání zemědělské půdy a místo ní bude zbývajícím restituentům vyplácet náhradu. Změnu má přinést novela o Státním pozemkovém úřadu, kterou dnes doporučil Senátu schválit jeho zemědělský výbor. Ústavně-právní výbor naopak novelu odmítl a výbor pro územní rozvoj chce mimo jiné zachovat bezúplatný převod pozemků obcím pro stavbu bydlení. Horní komora o předloze rozhodne ve středu.
Státu nyní schází půda na dokončení restitucí, ale třeba i na případnou směnu kvůli stavbám dálnic či protipovodňových hrází. Stát se proto snaží další prodeje státní půdy utnout. Zbývající restituenti, kteří mohou ještě nárokovat až 300 000 hektarů zemědělské půdy, by měli být vyplaceni. Dostat mají zhruba půl miliardy korun. Kritici poukazují na to, že by na tom vyplacení restituenti byli hůře než ti, kterým byly vydány náhradní pozemky. Ministr zemědělství Marian Jurečka však argumentoval tím, že stát eviduje 48 000 žadatelů s nárokem do 10 000 korun, které nelze při současných cenách vypořádat pozemkově. Od začátku 90. let Pozemkový fond a následně z něj vzniklý SPÚ privatizoval 660 000 hektarů zemědělské půdy. Původní plán počítal s privatizací půl milionu hektarů. SPÚ by měl podle návrhu do budoucna mimo jiné více využívat předkupní právo státu k privatizovaným pozemkům. Komplikuje to současná právní úprava. Poslanci schválili návrh zemědělského výboru, aby v případě zrušení školy nebo školského zařízení zřízeného krajem musel kraj přednostně nabídnout pozemkovému úřadu nemovité věci, které předtím bezúplatně získal od bývalého Pozemkového fondu pro činnost školy. Podpořil to i ministr Jurečka. Novela kvůli zachování státní rezervy půdy ruší také možnost převodů státní půdy vlastníkům sousedících pozemků, pokud převáděná půda nepřesahuje deset procent rozlohy sousedního pozemku. Podle vlády byla navíc využitelnost tohoto ustanovení v praxi mizivá.*
