„Ukončení registrace glyfosátů evropskými institucemi považuji z odborného pohledu jako jedno z nejvážnějších rozhodnutí ohledně technologických postupů v rostlinné výrobě za posledních minimálně 25 let. Vzhledem k tomu, že konečné rozhodnutí má být učiněno do konce června, je velmi důležité si uvědomit důsledky daného rozhodnutí pro zemědělce v České republice,“ upozorňuje Ing. Aleš Raus, Ph.D., z firmy BASF, spol. s r. o., který se již patnáct let pohybuji jako poradce v ochraně rostlin na zemědělských farmách v ČR v oblasti jižních Čech, vysočiny a jižní Moravy.
Glyfosáty jsou v České republice nejpoužívanější přípravky na ochranu rostlin a podle Ing. Rause se uvádí, že zemědělci jich ročně spotřebují 2 000 000 l a dalších 300 000 l glyfosátu se používá v lesnictví a komunální sféře.
Glyfosáty byly celou dobu vnímány jako jedny z nejbezpečnějších účinných látek a z daného důvodu byly velmi krátké ochranné lhůty pro jejich použití při předsklizňových aplikacích (14 dní) a zároveň byly používány i při aplikacích na vodních plochách, řekl poradce z firmy BASF. „Obecně se uvádělo, že jejich toxicita je na úrovni kuchyňské soli a dokonce byli ‘experti‘, kteří byli ochotni je přímo konzumovat. V posledních dvou letech se začaly objevovat studie, že glyfosáty jsou podezřelé ze vzniku rakoviny a byly zařazeny do skupiny potenciálně podezřelých karcinogenních látek, ve které je například červené maso. Objevily se informace, že rezidua glyfosátů se objevily v pivu, nicméně by konzument musel vypít 10 000 l daného piva, aby to na něho mělo vliv. A pokud najednou vypijete pět litrů čisté vody je to smrtelná dávka,“ připomněl bezepčnost účinné látky Ing. Raus.
Na základě podobných odborných informací se státy, jako je Francie, Itálie a další, rozhodly ukončit registraci glyfosátů a snaží se přesvědčit ostatní evropské státy, poznamenal odborník na ochranu rostlin.
Následně Ing. Raus vyjmenoval, co znamená ukončení používání glyfosátů v České republice. V prvé řadě to znamená změnu technologií zpracování půdy – půdoochranné a minimalizační zpracování bude muset být ukončeno a musí dojít k návratu k orebnému zpracování půdy. Znamená to obrovské nároky na investice do orebného zpracování půdy – pluhy, traktory, stroje na zpracování půdy, vyšší spotřebu pohonných hmot a zaměstnance, kteří umí orat.
Ukončení používání glyfosátů povede ke zvýšení nákladu při herbicidním ošetření plodin proti vytrvalým plevelům, například pýru, pcháče, svlačce a dalších. Cena aplikace glyfosátů vyjde asi do 500 Kč/ha, ale použití speciálních graminicidů na 1000 až 1500 Kč/ha. Použití glyfosátů má dlouhodobý efekt, asi dva až tři roky, zatímco speciální graminicidy většinou působí jen v dané plodině.
Hrozí zvýšení negativních efektů vodní a větrné eroze, protože nebude možné používat půdoochranné technologie, kde dochází k zanechávání poslizňových zbytků nebo zbytků meziplodin. Bude nutné zatravnit další plochy, kde nelze použít orebné zpracování půdy kvůli legislativním omezení.
Zvýší se negativní působení sucha, protože orebné zpracování a následné zpracování půdy ji více vysušuje.
Následkem bude i ukončení pěstování některých plodin, pro něž při postupném omezování účinných látek již není herbicidní řešení. Předsklizňové použití glyfosátů umožňovalo jejich sklizeň, například lupiny, svazenky, osivářských ploch jetelovin.
Zvýší se náklady na sklizeň – bude vyšší spotřeba pohonných hmot, větší náklady na sušení.
Sníží se doba pro optimální založení porostů – tím, že nebude možné aplikovat glyfosáty na strniště, se prodlouží doba pro jejich mechanické zpracování, anebo vzhledem k jejich nevhodnosti pro zpracování, úplně znemožní porost založit.
Postupně vzroste zaplevelení pozemků tak, jak se vyskytoval pýr a pcháč v 70. a 80. letech dvacátého století.
Celkově se zvýší náklady na jednotku produkce. Sníží se výnosy a celkově poklesne rentabilita rostlinné výroby v České republice.
Přestože Ing. Raus neví, kdo je autorem studií o škodlivosti glyfosátů a v minulosti například neonikotiodních mořidel, domnívá se, že výsledkem je a bude postupná nekonkurenceschopnost evropského zemědělství, kterou mohou vítat ostatní dodavatelé zemědělských komodit z celého světa. „Zákazem glyfosátů v rostlinné výrobě se evropské zemědělství zase stává méně konkurenceschopné a posunujeme se někam před rok 1980,“ varuje odborník.
Na závěr Ing. Raus podotkl, že je zaměstnancem chemického koncernu BASF, který nemá nikde na světě registrovanou účinnou látku glyfosát a ani s ní neobchoduje, takže k obhajobě glyfosátu ho nevedou komerční důvody. „Naopak pro BASF to může znamenat zvýšenou spotřebu ostatních účinných látek, které budou muset glyfosáty nahradit, jako se to stalo po zákazu neonikotiodních mořidel, kdy výrazně stoupla spotřeba mnohem horších organofosfátů,“ řekl.
Vzhledem k dlouhodobému poradenství na mnoha zemědělských farmách v České republice si Ing. Raus uvědomuje vážnost situace. „Zároveň mi není známo, že by v současné době existovala účinná látka, která by mohla glyfosát v našem i světovém zemědělství nahradit,“ poznamenal a na závěr dodal pro zamyšlení: „Nafta je také karcinogenní. Rozšíříme chov koní“?*
