Vládní předloha o nových pravidlech pro všechny čtyři národní parky v Krkonoších, Českém Švýcarsku, Podyjí a na Šumavě bude čelit návrhu na zamítnutí. Ve včerejším druhém čtení jej podal poslanec Jan Zahradník, jenž ale neprosadil, aby se novela o ochraně přírody a krajiny vrátila k projednání do výborů.
Poslanci předložili k normě i mnohdy protichůdné návrhy úprav. Zahradník chce zrušit ustanovení, která by podle něho vedla k bezzásahovosti v nejcennějších, takzvaných přírodních zónách parků. Poslanec Jiří Junek naopak navrhuje, aby zákon od počátku zakotvil nejnižší možnou rozlohu těchto přírodních zón.
Ačkoli se má předloha vztahovat na všechny národní parky, poslanci nejvíce diskutují o Šumavě. Jihočeský poslanec Zahradník navrhuje vypustit ze zákona pasáž, podle níž je dlouhodobým cílem ochrany národních parků i "zajištění nerušeného průběhu přírodních dějů", což podle něho v podstatě znamená bezzásahovost. Dále chce, aby i v nejcennějších částech parků byly možné zásahy "za účelem ochrany, obnovy a podpory ekologické stability lesních ekosystémů", což může mířit na boj s kůrovcem.
Návrh Jiřího Junka předpokládá, že přírodní zóna by musela tvořit v různých časových horizontech více než polovinu rozlohy národních parků. Například u Šumavy by se tohoto stavu muselo dosáhnout do 18 let. Už při prvním vymezení zón by území zařazené do nejcennější části Šumavy muselo tvořit nejméně 29 procent rozlohy parku.
Junek také požaduje, aby nejvíce chráněné přírodní zóny nebylo do budoucna možné přeřazovat do méně cenných zón. Předloha předpokládá čtyři. Stát podle něj nesměl v národních parcích prodávat žádné pozemky a aby se současné plochy určené pro možnou zástavbu směly rozšiřovat ve veřejném zájmu nadřazeném nad ochranou přírody.
Zahradník naopak požaduje zrušení předkupního práva státu i k pozemkům, které je možné podle územního plánu obcí zastavět, nejen k těm, které jsou v už zastavěném území.*
