Národní hřebčín Kladruby nad Labem je na cestě k zápisu na Seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO. Jeden z nejstarších hřebčínů na evropském kontinentě zajišťuje chov starokladrubského koně, přičemž základní kmenové stádo je i národní kulturní památkou a jediným památkově chráněným živým tvorem na světě. Ministr zemědělství Marian Jurečka a ministr kultury Daniel Herman dnes podepsali společnou dohodu o zřízení Rady památky Kulturní krajina hřebčína v Kladrubech nad Labem. Předsedou rady byl jmenován Roman Línek, první náměstek hejtmana Pardubického kraje. Ustanovením rady Česká republika zahájila finální krok, kterým se bude závazně ucházet o zařazení památky na Seznam UNESCO.
„Vzhledem k mimořádné hodnotě celého kladrubského areálu i zde chovaných koní zahajujeme konkrétní kroky, aby se Národní hřebčín dostal na Seznam UNESCO. Naším cílem je předat kulturně-historický klenot, jakým Kladruby bezpochyby jsou, v co nejlepším stavu dalším generacím. Loni na podzim skončila rekonstrukce areálu Národního hřebčína, která stála celkem 348,67 milionu korun,“ řekl ministr zemědělství Marian Jurečka.
Podle ministra kultury Daniela Hermana je obnova hřebčína coby unikátní historické památky poctou starokladrubskému koni a jedním z mnoha výrazných úspěchů, kterého Národní hřebčín ve spolupráci s Ministerstvem kultury v posledních letech dosáhl.
Kladrubský hřebčín byl od roku 2014 dva roky rekonstruován. Opravena byla většina staveb, mezi nimi šestnáct národních kulturních památek a jedna kulturní památka. Po necelých dvou letech se do hlavního stájového areálu vrátili koně.
Rozsáhlý komplex hřebčína byl v roce 1995 spolu se základním kmenovým stádem starokladrubského koně prohlášen kulturní památkou, sedm let poté národní kulturní památkou. Poprvé v českých dějinách se tak hospodářské zvíře stalo vedle uměleckých a architektonických děl oficiální součástí kulturního dědictví ČR.
Hřebčín v sobě spojuje hodnoty unikátního chovu koní a komplexu kulturní krajiny utvářené staletým soužitím lidí a koní. Je domovem starokladrubských koní, které lze označit za zootechnický unikát. Žádné jiné ceremoniální kočárové plemeno na světě nebylo vyšlechtěno přímo pro účely císařského nebo královského dvora. Ke svému původnímu účelu se tato rasa používá dodnes, starokladrubští koně přes 20 let slouží na dánském královském dvoře.
Velká rekonstrukce hřebčína Kladruby nad Labem zahrnovala kromě obnovy téměř všech objektů historického areálu, včetně sousoší, také úpravu volných prostranství. Vedle hlavního stájového areálu s přilehlými dvory Františkov a Josefov prošel rekonstrukcí také zámek, kostel sv. Václava a Leopolda, kočárovna a postrojovna, kaple Povýšení sv. Kříže, tři obytné domy, lesovna a bývalá vodárenská věž. Nově jsou zřízené expozice v císařských pokojích na zámku, v kočárovně a postrojovně.*
