Vláda za týden ve středu rozhodne, zda se mají začít připravovat čtyři nové vodní nádrže. Dvě nejmenší na Rakovnicku na Kolešovickém a Rakovnickém potoce by mohly začít fungovat v roce 2022. Větší pěčínská nádrž na Královéhradecku by mohla být v provozu mezi lety 2036 až 2038. Největší nádrž ve Vlachovicích na Zlínsku s možnou zátopou až 212,9 hektaru by mohla být postavena do roku 2030. Ve své větší variantě by tak byla rozlohou o pětinu menší než vodní nádrž Vrané. Možná výše investic může dosáhnout 16,5 miliardy korun. Stát chce pomocí nádrží bojovat se suchem.
Stavba i větších nádrží by měla trvat do čtyř let, předkládající ministerstvo zemědělství ale počítá s geologickými studiemi, zpracováním projektových dokumentací a s řadou schvalovacích řízení. Do nich budou moci vstupovat obce i veřejnost, ale také orgány ochrany přírody.
Pokud vláda materiál schválí, mělo by ministerstvo zemědělství hned začít s projektovou přípravou na nádržích ve středních Čechách v Senomatech a Šanově. Ministerstvo životního prostředí by mělo dohromady se zemědělským resortem zpracovat do konce příštího roku návrh přírodě blízkých opatření jak na Rakovnicku, tak v povodí Zdobnice, kde by mělo stát pěčínské vodní dílo, a i v Povodí Vláry, tedy u vlachovické nádrže.
O čtvrt roku později by mělo ministerstvo zemědělství předložit návrh adaptačních opatření pro nádrže včetně plánů na jejich financování. Ministerstvo dopravy by mělo do konce příštího roku vypracovat návrh změn dopravní infrastruktury u větších nádrží.
Nádrže v Senomatech a Šanově by měly mít celkový objem 1,2 milionu metrů krychlových, stát by měly přibližně 152,8 milionu korun. Díky akumulaci vody by měly v suchých obdobích zlepšovat průtoky v tamních vodních tocích, zemědělci by z nich mohli odebírat vodu na závlahy.
U vlachovické nádrže se uvažuje o dvou variantách. Doporučuje se větší z nich s objemem 29,1 milionu metrů krychlových. Vrchol hráze by se mohl tyčit až 40 metrů nad terénem. Větší varianta by stála včetně přírodních kompenzačních opatření přibližně 5,55 miliardy korun. Jejím hlavním účelem by mělo být zásobování obyvatel pitnou vodou, zlepšovala by i průtok v době sucha.
I když svým objemem není pěčínská nádrž s možnými 17,1 milionu metrů krychlových a se zatopenou plochou 80,6 ha největší, mělo by jít o nejdražší projekt. Hráz by v nejvyšší ze čtyř variant měla měřit 79 m. Tato varianta je navržená jako ekonomicky nejvýhodnější, stála by podle prvotních odhadů zhruba sedm miliard korun. V alternativní variantě s betonovou tížnou hrází by se její cena vyšplhala až na 10,8 miliardy korun. Výstavbu kritizovali zástupci Sdružení oboru vodovodů a kanalizací ČR, podle kterých nepomůže zásobování Hradce Králové vodou.
Stavba nádrží je podle ministerstva zemědělství jen částí připravovaných opatření v boji proti suchu. Mezi ně patří stavba závlah, budování malých rybníků či lepší hospodaření na zemědělské a lesní půdě. V současnosti stát pracuje na přípravě staveb dalších dvou nádrží, vykupuje poslední pozemky v lokalitě Nových Heřminov. Vláda by také měla brzy rozhodnout, zda bude stavba Skalička suchým poldrem, či stálou nádrží.*
