V lesích na jihu Čech přibývá jedlí a roste tak odolnost lesů proti počasí i škůdcům. Jedle se začínají na Šumavě objevovat i ve větších výškách, kde obvykle nerostou. Uvedli to dnes odborníci na vědecké konferenci Jedle bělokorá – páteř evropských lesů. V Olšině u Horní Plané na Lipensku ji uspořádalo občanské sdružení Šumavský Králováci ve spolupráci se státním podnikem Vojenské lesy a statky.
Jedle se podle odborné literatury vyskytuje většinou na střídavě vlhkých a podmáčených půdách ve výšce okolo 500 až 600 metrů nad mořem. Podle zjištění šumavského lesníka Daniela Černého se ale jedle na Šumavě objevují i ve výškách nad 1200 metrů nad mořem, kde literární prameny výskyt těchto stromů prakticky vylučují.
Jedle v současnosti tvoří dvě až tři procenta lesů na území Jihočeského kraje. Největší podíl mají jedle na území, o které se starají Vojenské lesy a statky. "Momentálně je u nás jedle zastoupena šesti procenty. Jsou to jedle mladé, ale i monumentální, i ty, které vznikly z přirozené obnovy," uvedl Petr Král, ředitel divize Horní Planá Vojenských lesů a statků.
Jedle nejen z jihočeských lesů náhle začala mizet v 80. letech minulého století. Stejně tak se ale sama začala do lesů vracet. Jedle je výrazný stabilizační prvek lesa, má stabilnější kořenový systém než smrk. Zpracovatelé dřeva ale nemají jedlové dřevo tak rádi jako smrk, řekl Král
Podle lesníků pomohla většímu výskytu jedle v šumavských lesích výsadba speciálně roubovaných sazenic jedle, se kterou se začalo v roce 2009 nejprve v klonovém archivu Staré Srní. Jak řekl Černý, v rámci záchrany a podpory jedle na Šumavě bylo na ploše pět hektarů vysázeno 1200 roubovanců jedle, přímo do lesa již bylo vysazeno 323 roubovanců.*
