Cena zemědělské půdy v Česku stoupá, k čemuž přispívají nákupy investorů, kteří chtějí vydělat na jejím dalším růstu. V letošním prvním pololetí půda podle Zemědělského svazu podražila o pětinu, loni za celý rok její cena vzrostla o 16 procent. Na zasedání svazu ve Větrném Jeníkově to řekl jeho předseda Martin Pýcha. Uvedl, že svaz se pokusí pro zemědělce prosadit předkupní právo u pozemků, na nichž hospodaří.
Česká republika je jednou z mála zemí v Evropské unii, která nemá vůbec žádnou regulaci obchodování s půdou, řekl Pýcha. Proto je podle něj nákup půdy v Česku zajímavý i pro zahraniční investory, kteří přemýšlejí o tom, jak zhodnotit volné finanční prostředky. Podle předpokladu svazu počítají s tím, že cena těchto pozemků dál poroste a za několik let je bude možné prodat se ziskem. Předseda podotkl, že když si někdo koupí hektar zemědělské půdy kupříkladu za 250 000 Kč, bude se mu investice z nájemného od zemědělců vracet v řádu desítek let.
Nakupovat půdu se snaží také zemědělci, pokud mají tu možnost a finanční prostředky. Na pronajaté půdě jich hospodaří většina. Návrh zákona, který se svaz pokusí prosadit, by pro ně podle předsedy svazu znamenal větší šanci na udržení jejich investic kupříkladu do strojů a stájí, které by se ztrátou půdy mohly pozbýt na významu.
Diskuse o možné legislativní úpravě obchodování s půdou v Česku začala v minulém roce, kdy návrh připravila Agrární komora ČR. Podle Pýchy byl striktnější než návrh, který nechal připravit Zemědělský svaz.
Z obhospodařované půdy v Česku jsou v pronájmu zhruba čtyři pětiny, část z této půdy je ale členů družstva, akcionářů zemědělského podniku a podobně. Pýcha odhadl, že majitelům, kteří nemají žádný vztah k podniku, jenž na ní hospodaří, patří asi 60 procent pozemků.*
Především by se mnělo zabránit dnes běžné praxi, kdy za družstevní peníze si na sebe nakupují pozemky lidé z vedení družstev.