Požadavek ekologů na uzákonění bezzásahových zón na polovině území Národního parku Šumava vzal Senát jen na vědomí. Nepodpořil jej, ale ani neodmítl, což prosazovali někteří členové horní komory. Horní komora o tom dnes rozhodovala v souvislosti s novelou o ochraně přírody, která by měla zavést nová pravidla o národní parky a o níž by měla sněmovna rozhodovat v pátek.
Odmítnutí snahy ekologů prosazovali mimo jiné senátoři Jan Látka a Jiří Oberfalzer. Podle něj je požadavek o rozšíření bezzásahového území na polovinu rozlohy parku do roku 2030 "unáhlený, riskantní a neopodstatněný" a mohl by být destabilizační mimo jiné s ohledem na působení kůrovce.
Požadavek podle Oberfalzra také odporuje zajištění dalších základních funkcí národních parků, kterými jsou jejich poznávání, turistika a rekreace. Je třeba najít objektivní vyváženost mezi ochranou přírody a kulturou krajiny, kulturního dědictví a principy udržitelného rozvoje pro místní obce a jejich občany, míní senátor.
Neúspěšný byl také senátní petiční výbor, který požadavky petice doporučoval označit za důvodné. Podle výboru měl Senát podpořit zachování a další rozvoj šumavského parku jako jedinečného chráněného území. Senát se měl podle výboru postavit také proti spekulativní těžbě dřeva v národních parcích a podpořit aktivní výsadbu respektující přirozenou druhovou skladbu lesních porostů. Vláda a další orgány měly podle výboru rovněž přihlížet v parcích nejen k ochraně přírody, ale také k zájmu na zajištění životních potřeb místních obyvatel.
Mezi požadavky petice patřilo také to, aby hlavním cílem chystané novely byla ochrana přírody a aby zákon omezil výstavbu v parcích z důvodu, aby nemohly vznikat developerské projekty, vysvětlil za organizátory petice Jaromír Bláha z Hnutí Duha.*
