Zpřesnit povinnosti účastníků plemenářského programu má novela plemenářského zákona, kterou včera schválil Senát. Rozhodl o tom po dlouhém sporu o ustanovení, podle něhož k plemenitbě včel bude moci být využívána včela medonosná kraňská.
Proti tomu se postavili zastánci včely medonosné tmavé Lumír Aschenbrenner a Tomáš Czernin. Podle nich se oba typy včel v Česku i okolních zemích vyskytují souběžně a není důvod preferovat jen jeden z nich. Ministr zemědělství Marian Jurečka spolu s dalšími spřízněnci "kraňky" ale senátory ujišťoval o tom, že je to v zájmu zachování zdravých včelstev v Česku a že s tím souhlasil i včelařský svaz.
Novela, kterou nyní dostane k podpisu prezident, mimo jiné stanoví podmínky pro zařazení vlastníka genetického zdroje zvířete, chovatelského sdružení a genobanky do programu a podmínky pro změnu nebo zrušení těchto rozhodnutí. Změny mají podle M+inisterstva zemědělství zajistit garanci programu za zachování biologické rozmanitosti v zemědělství u vybraných plemen a druhů zvířat.
Ministerstvo má podle nynějších pravidel současně zařazovat do programu jedním rozhodnutím vlastníka, chovatele i zvíře, a to na pět let. V praxi to ale nefunguje, důvodem jsou výměny zvířat mezi jejich majiteli nebo krátký reprodukční cyklus drobných hospodářských zvířat. Počet evidovaných zvířat se pohybuje kolem 10 000 a každý rok je nutno nově zařadit zhruba pětinu z tohoto počtu, uvedlo ministerstvo.
Novela má proto změnit definici genetického zdroje zvířat. Ministerstvo bude nově do programu zařazovat druh nebo plemeno zvířete, chovatelská sdružení, vlastníky genetických zdrojů zvířat a genobanky, které nově nebude muset provozovat jen jedna firma či společnost.*
