Národní hřebčín v Kladrubech nad Labem v září předá nominační dokumenty pro zapsání na prestižní seznam světového kulturního dědictví UNESCO. Komise podklady zhodnotí, do února příštího roku si ještě může vyžádat doplňující informace. Poté dva tři roky bude zkoumat, zda je žádost hřebčína oprávněná. Uvedl to náměstek hejtmana Roman Línek. Proces hodnocení nikdy netrvá méně než dva roky, dodal Línek.
Zářijový termín podání dokumentů je podle Línka napjatý, ale věří, že se dá stihnout. Základem nominačních dokumentů je srovnávací studie hřebčínů zejména v Evropě, ale i na celém světě. Má potvrdit unikátnost kladrubského areálu. V květnu se ještě uskuteční na toto téma konference s mezinárodní účastí.
Česká republika má dvanáct kulturních památek seznamu UNESCO zapsaných v letech 1992 až 2003. Mezi nimi je v Pardubickém kraji i renezanční zámek v Litomyšli. Do seznamu chce Česká republika zařadit kulturní krajinu hřebčína, která je více než pět století utvářená chovem koní. Náměstek věří, že hřebčín uspěje.
Pro údržbu a investiční rozvoj by se daly získat prostředky Evropské unie, která dává podporu památkám UNESCO. Klíčové je, že se potvrdí jedinečnost té lokality, řekl Línek. Areál loni navštívilo více než 30 000 lidí, značka UNESCO by turistický ruch ještě víc posílila, dodal.
Hřebčín v Kladrubech je nejstarším velkým hřebčínem na světě a chová zhruba 500 koní, starokladrubské bělouše a vraníky. Je to jediné původní české plemeno chované na našem území. Od roku 2002 je komplex hřebčína spolu s kmenovým stádem koní národní kulturní památkou. Předloni hřebčín dokončil opravy za 350 milionů korun, druhou etapu asi za 100 milionů korun připravuje.*