Česká republika by měla do roku 2030 zdesetinásobit sumu vynakládanou na ochranu klimatu v rozvojových státech. Nyní jde v ČR z veřejných a soukromých zdrojů zhruba 173 milionů korun ročně, v roce 2030 by to mělo být 1,79 miliardy korun. Píše to ministerstvo životního prostředí v Politice ochrany klimatu v ČR, kterou ve středu projedná vláda. Ročně by se tak suma měla zvyšovat v průměru o zhruba 115 milionů korun. Částka není závazným cílem, což kritizují ekologové.
Část peněz by mohla jít z obchodu s emisními povolenkami. Ministerstvo životního prostředí by spolu s ministerstvem financí mělo připravit novelu zákona o podmínkách obchodování s emisemi, aby se dala ochrana klimatu financovat i z tohoto zdroje. Novela by měla být hotová do konce roku 2020. Česká republika měla podle závazku z roku 2005 přispívat 0,33 procenta hrubého národního důchodu, dlouhodobě dává zhruba třetinu tohoto závazku. "Dlouhodobě efektivní a dobře cílená pomoc rozvojovým státům vypořádat se s negativními vlivy změny klimatu významně přispěje k zabezpečení vhodných životních i ekonomických podmínek tamního obyvatelstva, což by mělo v dlouhodobém horizontu pozitivním způsobem ovlivnit také míru humanitární a ekonomické migrace obyvatelstva rozvojového světa," píše se v materiálu. Výdajů nad miliardu korun by měla ČR dosáhnout v roce 2025. Například úřad vlády v připomínkách navrhl, aby tuto hranici překročila již v roce 2020. To ale podle ministerstva nebude nejspíš možné. Aktuálně jsou prostřednictvím České rozvojové agentury financované projekty v Arménii, Afghánistánu, Bosně a Hercegovině, Etiopii, Kazachstánu, Kosovu, Mongolsku, Moldavsku, Gruzii, Vietnamu, Kambodži a v Jemenu.*