Problémy s nedostatkem vody v krajině potrvají a zemědělci se s tím budou muset vyrovnat, například nasazováním suchu odolných plodin. Srážek je v republice pořád stejně, ale je tepleji. Voda se vypařuje a chybí v půdě. Uvedl to na veletrhu v Brně bioklimatolog z Mendelovy univerzity Zdeněk Žalud. Poslední tři roky byly podle něj vůbec nejteplejší za desítky let. Povede to ke změnám v zemědělství. Větší perspektivu než dnes budou mít podle něj výše položené oblasti, například vysočina.
Za posledních 150 let se průměrná roční teplota na českém území zvýšila o 1,1 stupně Celsia. Problémy jsou i v zimě s nedostatkem sněhu, řekl Žalud.
Zemědělci se podle něj musí na situaci adaptovat. Zásadní je hospodaření s vodou, která v níže položených oblastech, jako je jižní Morava, bude chybět. Česká republika je odkázána plně na srážky. Bude nutné vybudovat soustavu propojených nádrží, což ale v některých oblastech zřejmě nepomůže, protože vláhový deficit je tak velký, že vody ani tak nebude dostatek.
Zemědělci budou podle Žaluda muset přistoupit k různým opatřením, jako je změna skladby plodin. Už dnes se pěstuje čirok nebo proso, které lépe vzdorují suchu. Poznamenal, že zemědělec ale bude vždy pěstovat to, co prodá.
Velmi účinné je podle něj šlechtění klíčových plodin na suchovzdornost a mrazuvzdornost. Prosazovat se budou také technologie, které šetří vodou a mohou využít maximálním způsobem vláhu, jaká v daném místě je.
Odborníci zatím zpracovali Generel vodního hospodářství krajiny ČR a připravili projekt čtyř farem, kde se mají nutné změny zkoušet. Patří tam Zemědělské družstvo Bulhary z Břeclavska, ZD Ostrožsko na Uherskohradišťisku, Chrášťany na Rakovnicku a Agros Vraný z Kladenska. Každá z těchto společností hospodaří jiným způsobem, což byl účel. Byla naplánována různá opatření, která mají přispět k zadržení vody, ochrany půdy. Teď je potřeba najít finanční zdroje, aby se to realizovalo. Finanční návratnost je kolem 20 až 25 let, uvedl Žalud.
Zavádění opatření by mělo trvat čtyři až pět let a v dalších letech se bude jejich přínos postupně vyhodnocovat. Ve všech modelech vědcům vychází, že se do roku 2100 postupně zvýší teplota, ubude sněhu a množství srážek bude stále stejné. Sucho tedy bude větší a zvýší se množství extrémních a pro zemědělství nepříznivých klimatických jevů.*
