Členů Českého zahrádkářského svazu dlouhodobě ubývá, nyní jich je kolem 140 000. Před pádem komunistického režimu měl tehdejší svaz i přes 400 000 členů, po rozdělení republiky v něm bylo na 350 000 lidí. Dlouhodobě také klesá výměra, na které zahrádkáři hospodaří, nyní jde o necelých 9500 hektarů. Vyplývá to z informací, které poskytla mluvčí svazu Zdeňka Jankovičová. Svaz letos slaví 60. výročí od vzniku v roce 1957.
Podle Jankovičové ale nejde o všechny české zahrádkáře, pouze o registrované ve svazu. Podle mluvčí je zahrádkářů násobně víc. "Většinou je totiž ve svazu registrován pouze jeden člen rodiny, ale z našich zkušeností víme, že jednu zahrádku často užívá několik generací, či dokonce několik rodin najednou," říká mluvčí. Fenoménem bylo zahrádkaření právě za socialismu. "Pro řadu lidí to rovněž byla, kvůli nemožnosti vycestovat, jediná možnost relaxace i rekreace. Po roce 1989 se s otevřením hranic a pestrou nabídkou dalších aktivit samozřejmě zájem o organizované zahrádkaření výrazně snížil," dodává Jankovičová. Mluvčí také připomněla, že zahrádkáři kdysi dodávali své výpěstky i do maloobchodních sítí. "V rocev 1976 chybělo v české maloobchodní síti nejméně 300 tun česneku. Svaz tehdy opravdu pružně zareagoval a navzdory tehdejšímu špatnému počasí dodali jeho členové do obchodní sítě 517 tun česneku. V 70. letech minulého století dodávali zahrádkáři do tuzemských obchodů 50 procent jádrového ovoce, 60 procent peckovin a více než 70 procent bobulovin, například rybízu či angreštu. Bylo to ročně pět až šest tisíc vagonů ovoce a zeleniny. A ovoce tehdy bylo skutečně chutné a čerstvé, ke spotřebiteli to díky výkupnám mělo třeba jen pár kilometrů," řekla Jankovičová.*
