Změny v klimatu a užívání krajiny mohou do roku 2050 významně proměnit výskyt ryb v řekách. Ztratí možná desítky kilometrů vhodného prostředí, a různé druhy ryb se přitom nedokážou přemístit na jiná místa. Vyplývá to ze studie vědců z České zemědělské univerzity v Praze (ČUZ) a z Leibnizova institutu pro vodní ekologii a sladkovodní rybářství, jejíž závěry publikoval vědecký časopis Global Change Biology.
Vědci ve studii zkombinovali modely současného výskytu ryb v povodí Labe s možnostmi jejich šíření v řekách po roce 2050. Vycházeli z předpokladu, že dojde ke změnám klimatu a užívání krajiny. V důsledku těchto změn by podle nich různé ryby mohly ztratit 24 až 94 kilometrů životního prostředí.
Na výskyt jednotlivých druhů by změna prostředí zapůsobila různě. Například druhy ryb žijící v nížinných tocích by se přesouvaly směrem po proudu, zatímco ryby z pramenných oblastí dále proti proudu, zjistili vědci.
Změny by ale podle autorů studie mohly být i tak rychlé, že by na ně ryby nemusely stačit reagovat. Možnosti ryb doplavat na jiná místa jim totiž ztěžují různé překážky, ke kterým patří třeba jezy a přehrady. Velké druhy ryb budou omezeny zejména migračními překážkami, zatímco druhy menší než 20 centimetrů budou limitované omezenými migračními schopnostmi, vysvětlili vědci z ČUZ.
V ČR by se do roku 2030 mohla zvednout průměrná roční teplota vzduchu zhruba o jeden stupeň Celsia a změní se srážky, odhaduje Ministerstvo životního prostředí s meteorology a vědci. Letos v lednu proto vláda schválila národní akční plán adaptace na změny klimatu, který má České republice pomoci vypořádat se například se suchem, povodněmi i ochránit lesy a vodní zdroje. Plán obsahuje na 50 prioritních opatření se 160 nejdůležitějšími úkoly.*
