Další klíčová skupina živočichů se pomalu vrací do rezervace velkých kopytníků v bývalém vojenském prostoru Milovice. Pastva divokých koní, zubrů a praturů tam vytváří na rozsáhlých plochách vhodné podmínky pro život původních druhů včel. Takzvaných včel samotářek žilo v minulosti na českém území zhruba 650 druhů. S hospodářským tlakem na využívání krajiny však začaly z přírody mizet. V současné době přežívají mnohé druhy jen na místech silně ovlivněných člověkem, jako jsou okraje kolem cest, vyjeté koleje traktorů, na stavební suti nebo v lomech a pískovnách. Tyto druhy přitom byly dříve v krajině široce rozšířeny. Dnes ale velká část veřejnosti o jejich existenci nemá téměř tušení.
„Díky obnově vhodných podmínek se tak do rezervace začínají včely samotářky přirozeně vracet,“ doplňuje Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina. Vědci navíc jejich většímu rozšíření pomáhají instalací takzvaných hmyzích hotýlků. Ty byly v rezervaci umístěny na obou pastvinách, u Milovic i u Benátek nad Jizerou, v rámci projektu Akademie věd Strategie AV21 - ROZE.
Včely samotářky totiž hnízdí v suchém osluněném dřevě, v suché zemi, písku, rašelině, suchých stéblech trav či v trouchu. Hmyzí hotely pro včely představují vítané možnosti hnízdění, jejich mnohem důležitější funkcí však je, že právě v nich mohou lidé samotářské včely pozorovat přímo při hnízdění. Návštěvníci, kteří procházejí kolem hmyzích hotelů, se přitom nemusejí bát, že by od včel samotářek dostali žihadlo. „Včely samotářky na člověka neútočí. Žihadlo používají pouze v krajním případě. Stejně jako včely medonosné, i samotářské včely totiž po bodnutí žihadla umírají, na rozdíl od nich je však v péči o potomstvo nemá kdo nahradit. Proto zbytečně neriskují,“ upozorňuje Miloslav Jirků.
Včely samotářky jsou velmi zdatnými opylovači, často dokonce výkonnějšími, než včela medonosná. Týká se to především opylování cizosprašných rostlin a opylování za špatného počasí. Mají rovněž často velmi poetická jména, jako zlatěnky, ruděnky, drvenky, smolanky, pískohrabky, pískorypky, vlnařky, čalounice nebo zednice.
