Geneticky modifikovanou (GM) kukuřicí letos v Česku nikdo pole neosel. Uvedla to mluvčí Ministerstva zemědělství Markéta Ježková. Loni klesly meziročně plochy o 92 procent, když geneticky modifikovanou kukuřici zasel jediný pěstitel na 75 hektarech na Pardubicku. Ministerstvo již dříve hovořilo o poklesu, protože je odbyt tohoto typu kukuřice problematický. Dalším důvodem byla administrativní zátěž pro pěstitele.
V roce 2008, kdy byla GM kukuřice v republice nejrozšířenější, ji pěstovalo 167 subjektů na ploše přesahující 8300 hektarů. Plodina se v ČR používala jako krmivo pro hospodářská zvířata a jako surovina k výrobě bioetanolu a bioplynu, ne k potravinářským účelům. Šlo o jedinou geneticky modifikovanou plodinu, která se v ČR mohla pěstovat. GM kukuřice se pěstuje kvůli odolnosti proti škůdci zavíječi kukuřičnému, jehož výskyt ale dlouhodobě klesá.
Plocha osetá geneticky modifikovanými plodinami na celém světě po poklesu v roce 2015 loni opět vzrostla, hlavně díky Brazílii a Spojeným státům. Celkem bylo GM plodinami podle mezinárodní organizace pro zemědělské biotechnologie ISAAA osázeno rekordních 185,1 milionu hektarů, o tři procenta více než v roce 2015.
Největším pěstitelem GM plodin jsou Spojené státy, kde se plocha osetá těmito plodinami zvýšila o tři procenta. V Brazílii, která je druhá největší, se výměra plochy zvýšila o 11 procent. Obě země mají na celosvětové výměře plochy oseté GM plodinami podíl 66 procent.*
Proti pěstování GM plodin dlouhodobě vystupují ekologové. Těm se na geneticky upravených plodinách nelíbí zejména hrozba jejich nekontrolovaného rozšíření do okolního prostředí.
