Za uplynulý rok v Polabských mlékárnách pokračovali v trendu narůstajícího nákupu mléka, přičemž nákup syrového kravského mléka od producentů stagnoval, nicméně stoupl nákup spotového mléka, na volném trhu. Společnost tak letos nakoupila největší objem mléka za sledované období od roku 2002, a to 8,5 milionu litrů. Informoval o tom ředitel společnosti Pavel Vybíral na nedávném tradičním setkání s dodavateli mléka.
Podle ředitele podniku stagnace nákupu od stálých dodavatelů byla způsobena tím, že dva dodavatelé mléka skončili s jeho produkcí a jeden změnil majitele a odešel s mlékem ke svému majiteli. Vybíral připomněl důležitý význam kvality suroviny. Proto v roce 2014 zvolili označení Q třída Polabských mlékáren, nejde však o systém Q CZ, který je na producenty mírnější.
Marta Pechačová z Výzkumného ústavu mlékárenského poukázala na to, že mléko je zdroj všech živin, obsahuje bílkovinu, tuky i minerály. Na druhou stranu je dobrým základem pro růst bakterií, během celé technologie existují optimální podmínky pro růst mikroorganismů a pro činnost nežádoucích enzymů. „Optimum pro činnost enzymů je mezi 30 až 37 stupni a právě skupina bakterií, která je pro nás nejnebezpečnější, psychrotrofních, se udržuje při lednicových teplotách,“ sdělila. Právě prvovýrobci mohou mlékárně pomoc, aby mléko bylo kvalitnější. Pokud mléko již přijde od mlékárny s vysokým obsahem psychrotrofních bakterií, mlékárna s tím není schopna nic udělat. „Bez kvalitní vstupní suroviny není mlékárna schopná vyrobit kvalitní produkty,“ zdůraznila a dodala, že mlékárenská technologie je jedna z nejnáročnějších technologií. Zdeněk Císař z Krajské veterinární správy je přesvědčen o tom, že by si provozovatelé potravinářských podniků měli do svých systémů kvality zavést sledování mikroorganismů, protože ovlivňují kvalitu mléka. Podle něj je to jedna z věcí, která se nedostala do nových nařízení, ale má vliv na samotnou potravinu.
