Farmáři z Broumovska žalují stát kvůli vlkům. Chtějí, aby soud uložil státu povinnost změnit zákon, který by umožnil se účinně vlkům bránit a regulovat jejich počet. Poukazují přitom na Švédsko a Norsko, kde je povolen odstřel vlků. Informovala o tom advokátka poškozených chovatelů Jana Zwyrtek Hamplová. Vlci se na Broumovsko vrátili v roce 2015 po 250 letech a od té doby zadávili desítky ovcí a koz.
Vlčí teritorium v hradeckém kraji se dál rozšiřuje. Přibývá zadávených ovcí už i na Trutnovsku, tedy mimo území Broumovska. Potvrdili to chovatelé i úředníci, kteří kvůli náhradám škod zadávený skot dokumentují. Novou oblastí na Trutnovsku, kde chovatelé také hlásí škody spáchané vlky, je zvlněná krajina západně od Trutnova v okolí obce Vlčice, která má vlka ve znaku. Stádo bylo v ohradě, musel přeskočit. Nebyla to smečka, řekl Jan Tylš, který ve Vlčicích hospodaří. Jeho slova potvrdil Jiří Hejna z odboru životního prostředí trutnovského městského úřadu, kam se chovatel obrátil, aby získal náhradu škody. Byl to vlk, nepochybuji o tom, řekl Hejna, který má s podobnými případy zkušenosti. Útoky vlků ve Vlčicích jsou podle něho novinkou. Případy jsou známé spíše z Petříkovic a Chvalče, tedy z oblasti Trutnovska, která sousedí s Broumovskem. Podle něj se případy zadávených hospodářských zvířat vlky v oblasti sousedící s Broumovskem začaly ve větší míře objevovat před dvěma lety.
Také podle Petra Kafky z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR a Správy CHKO Broumovsko je nejpravděpodobnější, že vlci na Trutnovsku jsou z broumovské smečky. Podle něj zatím nic nenasvědčuje tomu, že by měli dvě smečky, vzdálenost není tak velká. Nevylučuje ale ani to, krajem se pohybují i další jedinci, kteří nemusí zatím tvořit smečku, ale územím jen prochází, řekl Kafka.*