Změny v krajině a hospodaření na polích se přímo projevují na kvalitě vod v nádržích. V minulosti je ohrožovaly dusičnany ze zemědělství, nyní některé čelí nárůstu škodlivin ze silnic a zvýšené koncentraci fosforu, který způsobuje přemnožení sinic. Uvedli to vědci z Biologického centra Akademie věd.
Hydrobiologové z Českých Budějovic sledují přehradní nádrže dlouhodobě. Nejdéle, téměř šest dekád (od roku 1959), monitorují kvalitu vody v nádrži Slapy na Vltavě a od roku 1979 v nádrži Římov na Malši, uvádí se ve zprávě. Díky tomu mohou naměřené hodnoty porovnávat s těmi, které tyto nádrže vykazovaly v době intenzivního zemědělství před rokem 1989.
Chemické složení vody obou nádrží úzce odráží to, co se děje v krajině, zejména v hospodaření na polích. Ze všech ve vodě rozpustných látek je tento vztah patrně nejlépe vidět na dusičnanech, vysvětlil Petr Znachor z Hydrobiologického ústavu Biologického centra. Rozsáhlé meliorace zemědělské půdy podle vědců zkracují dobu zdržení dusíku v půdě. Tím se dusík snadněji odplavuje do vody. K tomu se přidalo nadužívání syntetických hnojiv a další nevhodné zemědělské praktiky, konstatuje se ve zprávě.
Jiné látky jsou však na rozdíl od dusičnanů ve vodě čím dál častější. Platí to o fosforu ve slapské přehradě, do níž se dostává s nedostatečně vyčištěnou vodou z čistíren. Fosfor je hlavní příčinou růstu sinic. Na Slapech rovněž narůstá podíl chloridů a sodíku, což svědčí o rostoucí spotřebě soli při chemické údržbě silnic v zimním období, uvedli vědci.
Na kvalitě vody v přehradách se projevují i další faktory včetně klimatické změny. Hydrobiologové například sledují teploty hladinové vrstvy. Od počátku 90. let vzrostla na Římově i na Slapech zhruba o stupeň Celsia, tedy přibližně o 0,3 stupně za jednu dekádu. Největší oteplení je patrné v jarních měsících – dbnu, květnu a červnu, sdělil Znachor.
Na výzkum, který se dosud týkal zejména iontového složení vody, hodlají vědci navázat dalším zkoumáním. Zaměří se na to, jak na zjištěné změny kvality vody zareagovaly živé organismy.*
