Na Vysočině pomalu přibývá chráněných bobrů evropských, obsadili už velkou část území kraje. Větší problémy zatím hospodářům nezpůsobili. Krajský úřad jim vyplatil za škody způsobené činností bobrů loni teprve druhou náhradu, a to zhruba 31 000 korun. První náhradu poskytl v roce 2011. V obou případech šlo o žadatele z Třebíčska. Vyplývá to z údajů, které poskytl krajský úřad a ochránci přírody.
"Bobři se zatím ve větší míře nedostávají na rybníky, zůstávají na vodních tocích," uvedl ředitel Správy CHKO Žďárské vrchy Václav Hlaváč. Scénáře, jak budou bobři rušit rybníky, se podle něj zatím nenaplňují. "Na Vysočině máme jenom asi dva tři případy, kdy se bobři uchýlili na rybníky a dělají tam nějaké rozsáhlejší škody, narušují hráz a podobně," řekl. Kraj kompenzuje škody způsobené zvláště chráněnými druhy živočichů, mezi něž bobři patří. Částky vyplácené na Vysočině se v posledních letech týkají hlavně újmy na rybách způsobené vydrami říčními. Vloni dostalo 74 žadatelů v součtu 2,3 milionu korun. Od letoška bude znovu možné dostat náhradu i za škody, jež rybářům působí kormoráni velcí, kteří byli podle údajů kraje ze seznamu zvláště chráněných druhů vyřazeni v roce 2013. Bobři kdysi v tomto území žili, ale byli vyhubeni. Na Vysočinu se začali vracet proti proudu moravských řek. Nejdřív se tak začali vyskytovat na Třebíčsku. Do povodí řeky Sázavy se podle Hlaváče bobři dostali asi před deseti lety. "Každoročně zaznamenáváme další posun, i když teď už není nijak rychlý," řekl. Naopak v některých již osídlených lokalitách bobrů zase ubylo. "Což nás vede k domněnce, že pravděpodobně funguje nějaký nelegální lov bobrů," podotkl. Na přirozeně tekoucích tocích podle Hlaváče ve většině případů činnost bobrů nemá negativní dopady. Problémy mohou nastat na upravených tocích v sousedství polí nebo silnice, jejichž zaplavování by bobří hráze mohly způsobit. "Tam se to pak musí řešit případ od případu," řekl.*
