Po osmi letech překonali čeští pěstitelé chmele hranici 5000 hektarů sklizňových ploch. Meziročně vzrostly o 81 hektarů, letos tak činí 5026 hektarů, informoval Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (ÚKZÚZ). Naposledy tomu tak bylo v roce 2010, kdy plochy měly výměru 5210 hektarů. Tehdy byla nadúroda, chmelaři kvůli stagnující výrobě pivovarů a rostoucí oblibě levných supermarketových značek piva nechali v roce 2011 pětinu úrody na chmelnicích, protože se nevyplatilo ji sklízet. Nyní chmel hodně využívají minipivovary.
"V žatecké oblasti se sklizňová plocha chmelnic navýšila o 48 hektarů, v úštěcké o čtyři hektary a v tršické o 29 hektarů," uvedl ústav. Plocha nejpěstovanějšího Žateckého poloraného červeňáku se zvětšila o 35 hektarů na současných 4352, odrůdy Sládek o 27 hektarů na 322. "Plocha odrůdy Saaz Special se zvýšila o osm hektarů na současných 34 hektarů a odrůda Premiant o pět hektarů na současných 170. Odrůda Harmonie a Saaz Late byla nově vysázena vždy po dvou hektarech na současných sedmi hektarech a 46 hektarech. Po jednom hektaru se zvýšila plocha u odrůdy Rubin a u odrůdy Vital," dodal úřad. Celkem podle něj bylo letos vysázeno 292 hektarů nových chmelnic.
Loňská sklizeň chmele byla meziročně nižší zhruba o 12 procent, přesto byli pěstitelé podle ÚKZÚZ spokojeni. Za celou Českou republiku byla úroda 6797 tun chmele s průměrným hektarovým výnosem 1,37 tuny, což lze hodnotit jako mírně nadprůměrný ročník.*
Pro přidávání komentářů se musíte nejdříve přihlásit.
Zajíma mě vše ohledně chmelu vinařství a zemědělství