Do deseti let odejde ze zemědělství z důvodu vysokého věku třetina pracovníků. Tento výpadek je podle Zemědělského svazu ČR nezbytné řešit právě automatizací a robotizací. Podle aktuální studie společnosti Trexima v posledních deseti letech investovalo do automatizace a robotizace 57 procent zemědělských podniků. Informoval o tom na nedávné tiskové konferenci v Praze předseda svazu Martin Pýcha s tím, že přesto zemědělci stále pociťují nedostatek zaměstnanců.
Pýcha připomněl, že ve srovnání s celou populací zaměstnanců v ČR je patrné, že v zemědělství pracují spíše lidé vyššího věku. Žádný jiný sektor ekonomiky se s tímto problémem v takovém rozsahu nepotýká. „Zatímco v lednu 2015 připadalo na jedno volné pracovní místo v zemědělství 16 kvalifikovaných pracovníků, v lednu 2018 to byli již jen dva pracovníci. „Z pohledu zemědělských podniků to je velmi vážná situace. Nabídka práce je na českém trhu zcela vyčerpaná,“ upozornil Pýcha. Kateřina Duspivová ze společnosti Trexima uvedla, že v posledních dvou letech se 85 procent podniků potýkalo s nedostatkem vhodné pracovní síly. Chybějí ošetřovatelé zvířat, problémy s obsazením těchto míst má 78 procent zemědělských podniků. Nedostává se řidičů, opravářů zemědělských strojů i techniků. „Navíc v následujících letech se chystají zemědělství opustit manuální pracovníci. Odchod jich zvažuje 14 procent,“ podotkl Pýcha.
Podle něj je pro podniky již obtížné i investovat, protože se obávají o to, že stroje nebudou mít obsluhu. Jako příklad takové investice uvedl Jaroslav Vaňous ze zemědělského družstva Sloupnice dojicí roboty, kteří družstvu ušetřili práci dvou třetin dojících pracovníků. „Technologie nejsou zadarmo. I když se uvádí, že by mělo dojít k úspoře nákladů, tak naše zkušenost to nepotvrzuje,“ upozornil Vaňous. Vysoké jsou totiž následně náklady na servis, údržbu i aktualizaci programů. Navíc při koupi stroje počítal s tím, že bude prodávat mléko za devět korun za litr, ve skutečnosti ho dlouhodobě prodává za šest. V zemědělství tak robotizace podle něj nepřináší úspory, ale je nutností, protože pracovníci nejsou.
Podle Pýchy nyní v oboru chybí deset tisíc až 15 tisíc pracovníků. Navíc v dalším desetiletí může odejít další třetina do důchodu. Mladí lidé je podle něj nenahradí - přestože studují zemědělské školy, do oboru z nich jde jenom zlomek. Podniky je nemohou dobře platit, medián mezd v zemědělství byl předloni kolem 23 tisíc korun. Průměrná mzda v České republice ve čtvrtém čtvrtletí minulého roku byla přitom 31 646 korun.
Podle šetření, prováděného letos v únoru a březnu, na kterém spolupracoval Zemědělský svaz ČR a zemědělské odbory, je nejčastějším důvodem investic snaha o zlepšení výroby a zvýšení efektivity (72 procent). Polovina investic v zemědělství je vedena snahou o udržení kroku s nejnovějšími trendy. Skoro pětina investic je ale kvůli tomu, že podniky nemohou sehnat vhodné pracovníky. Velká část podniků se zaměřuje na využívání technologie související s precizním zemědělstvím. Průzkum mezi podniky ukázal, že moderní technologie v podobě navigačních systémů, výnosových map, přístrojů na aplikační dávky hnojiv, geografického informačního systému (GIS) využívá 73 procent zemědělských podniků. „Do moderních technologií souvisejících s precizním zemědělstvím plánuje v příštích pěti letech investovat 80 procent zemědělských podniků,“ řekl Pýcha.*
