Na čištění odpadní vody z obcí v povodí nádrže Švihov chybí jen na území Kraje Vysočina více než miliarda korun. Uvedl to radní Kraje Vysočina Martin Hyský v pátek na setkání k budoucnosti nádrže, nazývané také Želivka, které se konalo v Kožlí na Havlíčkobrodsku. Podle něj mají s drahými stavbami problémy hlavně malé obce, na což chce kraj upozornit i vládu. Na dopady omezení spojených s ochranou tohoto významného zdroje vody poukazují i zemědělci a starostové. Vlastníci pozemků v druhém ochranném pásmu přehrady nyní dostávají náhradu 500 korun na hektar. Podle zemědělců to je stejná částka od 90. let. Podle generálního ředitele Povodí Vltavy Petra Kubaly Ministerstvo zemědělství zadalo zpracování nové metodiky k náhradám. "To znamená, že ta náhrada nemusí být stejná, ale bude i podle jednotlivých druhů plodin," uvedl. Podle druhu plodiny se mění míra rizika znečištění vodních toků. Metodika by měla být dokončena během letoška.
Švihov, dokončený v roce 1975, je největší vodárenskou nádrží ve střední Evropě. Pitnou vodou zásobuje asi 1,5 milionu lidí, včetně obyvatel Prahy. V povodí nádrže je podle Hyského na Vysočině 102 obcí s 240 místními částmi. Na čistírnu odpadních vod je z nich napojeno ale jen 46. "Větší obce to mají víceméně vyřešené," uvedl. Malá sídla se však k dotacím vzhledem k vysokým nákladům staveb v přepočtu na obyvatele dostávají obtížně. Kraj podle Hyského bude chtít s vládou probrat možnou úpravu kritérií dotačních programů. Jednání by se mělo týkat i náhrad za omezení při využívání pozemků a staveb v ochranném pásmu nádrže. Ochrana nádrže Švihov výrazně limituje život a podnikání lidí kolem přehrady. Na problémy poukazují od roku 2014, kdy začal řadu setkání na toto téma iniciovat lidovecký europoslanec Tomáš Zdechovský. Některé projekty se podle Zdechovského už podařilo uskutečnit, mezi nimi třeba oprava mostu přes přehradu. "Když jsme byli na začátku, tak jsme si udělali seznam věcí, které chceme změnit. Bylo to za 3,5 miliardy korun. Zatím ta proinvestovaná částka je někde v řádu 750 milionů," uvedl. Podle debatujících by regionu pomohl komplexní přístup. "O tomto díle rozhodla vláda. Tak ať vláda teď po 50 letech rozhodne, že je do toho povodí potřeba dát peníze," řekl starosta Kožlí Václav Husák. Uvedl, že je potřeba vytvořit operační program zaměřený pouze na území kolem Švihova. "Kde bude jasně dáno, kam ty peníze půjdou," doplnil. Podle Zdechovského se k možnosti vzniku takového programu hlásila minulá vláda. "Očekávám, že současná vláda návštěvou potvrdí, že nějaký operační program nebo podprogram, který se bude týkat oblasti Želivky, vznikne," řekl europoslanec v Kožlí.*
