Vedro a sucho o letních prázdninách bylo podle ekologů pro přírodu velmi obtížné, zároveň by ale mohlo přispět k obratu na cestě k trvalé udržitelnosti a zdraví lidí a přírody. Kromě lokálních záležitostí je nutné se zaměřit na ochranu klimatu, zejména omezením uhelných elektráren. Sucho a tropické teploty potrápily velké české řeky. Uvedli to zástupci ekologických organizací.
Nedostatek dešťů mimo jiné způsobil hynutí smrkových monokultur a usychání listnatých stromů. "Není divu, když podle údajů Českého hydrometeorologického ústavu obsahovala půda v metrové hloubce méně než desetinu využitelné vodní kapacity, když víc než polovina vodních toků měla minimální průtoky a část toků vyschla docela," uvedl Jan Piňos z Hnutí Duha.
Nedostatek vody v řekách zmínil jako největší problém Jiří Kaňa z organizace Arnika. "Například Labe odhalilo hladové kameny. Už pátým rokem zde převládá extrémně nízký průtok, který zcela zastavil nákladní lodní dopravu na české i německé straně. Česká vláda přesto navrhuje postavit jez, který má splavnost zlepšit. Německo však stavbu dalších přehrad zcela odmítá z ekologických i ekonomických důvodů, lodě by proto dopluly nejdále do Děčína," uvedl. Jez by podle něj zničil chráněnou přírodu. Podle něj by bylo příhodnější snažit se zadržet vodu přímo v krajině.
Podle Piňose by přírodě pomohlo zlepšit stav lesů, zemědělské krajiny a vodního režimu. Sázet by se měly listnaté a smíšené lesy, příroda by se na části území měla ponechat samostatnému vývoji. Místo zemědělských velkopodniků by situaci prospěla podpora drobných farmářů. Co se týče nedostatku vody, pomohlo by podle něj například podstatné zvýšení množství malých vodních ploch, rybníků, tůní a mokřadů.*
