Průměrné hodinové náklady na práci v eurozóně zaznamenaly v letošním druhém čtvrtletí nejrychlejší růst za téměř šest let. Podle údajů statistického úřadu Eurostat se meziročně zvýšily o 2,2 procenta, zatímco v předchozím kvartálu to bylo 2,1 procenta. Tento vývoj je pro Evropskou centrální banku (ECB) potvrzením, že cesta omezování ekonomických stimulů je správná, uvedla agentura Reuters. Náklady na práci se zvýšily i v celé EU, v České republice o 9,3 procenta.
ECB ve čtvrtek oznámila, že od října sníží měsíční objem nákupů dluhopisů na 15 miliard eur (383 miliard Kč) z nynějších 30 miliard a že je připravena do konce roku tyto nákupy zcela ukončit. Základní úrokové sazby ECB ponechala na rekordních minimech a dál očekává, že tam zůstanou alespoň do léta příštího roku. Základní úrok ECB činí nula procent.
Mzdové náklady v eurozóně ve čtvrtletí stouply o 1,9 procenta, což byl největší nárůst za rok, zatímco nemzdové náklady byly o 2,9 procenta vyšší. Náklady na práci zahrnují mzdy a platy a také nemzdové náklady, jako jsou příspěvky zaměstnavatelů na sociální zabezpečení. Mezi většími státy se náklady na práci zvýšily v Itálii o 3,6 procenta, ve Francii o 2,4 procenta, v Německu o 2,0 procenta a ve Španělsku o 0,7 procenta.
V celé Evropské unii náklady na práci stouply o 2,6 procenta a stejně velký růst vykázaly i obě zmíněné složky. V prvním kvartále byl růst nákladů na práci na 2,8 procenta. V České republice vzrostly ve druhém čtvrtletí náklady na práci o 9,3 procenta po zvýšení o 9,1 v prvních třech měsících roku. Mzdové náklady stouply také o 9,3 procenta, nemzdové složky pak o 9,2 procenta.*
