Budoucnost společné zemědělské politiky, návrh rozpočtu Evropské unie na roky 2021 až 2027 a situace v českém zemědělství byla hlavní témata, o kterých v Židlochovicích na Brněnsku hovořil ministr zemědělství Miroslav Toman s komisařem pro zemědělství a rozvoj venkova EU Philem Hoganem. Eurokomisař podle Tomana naslouchá potřebám jednotlivých zemí. Ministr proto věří, že zastropování plateb pro podniky do určité velikosti nakonec nebude direktivní, ale dobrovolné.
Jak Toman uvedl na tiskové konferenci po jednání s eurokomisařem, který navštívil ČR, český požadavek na dobrovolnost zastropování plateb má podporu řady zemí, a to i ze západní Evropy. „Států, které nás podporují, je poměrně dost. Jednali jsme s Francií i Německem, podporuje nás celá visegrádská čtyřka či Nizozemí,“ řekl Toman s tím, že ministerstvo má i B. „Zatím ho nebudu zveřejňovat, intenzivně pracujeme na plánu A,“ doplnil. Podle Tomana by navrhované nástroje, jakými jsou zastropování přímých plateb či degresivita, postihly naprostou většinu českých firem. Eurokomisař uvedl, že podporuje povinné zastropování. „Je však třeba, aby se k této věci přistupovalo podle konkrétní situace i na základě historického vývoje v České republice. Také bereme v úvahu mzdové náklady a příjmy,“ řekl s tím, že prostředky uspořené zastropováním by se mohly poskytovat menším a středním podnikům v oblasti rozvoje venkova. Hogan poukázal na to, že o definitivní podobě zastropování by se mělo rozhodnout v prvním pololetí příštího roku v Evropské radě a Evropském parlamentu. Horní limit pro platby, který by postihl velké agropodniky hospodařící na tisících hektarech půdy, je klíčovým rozporem v projednávané společné zemědělské politice EU pro roky 2021 až 2027. Maximální platba pro jednu farmu by měla být podle návrhu ročně sto tisíc eur (asi 2,6 milionu korun). Kdyby byl tento limit dobrovolný, mohly by státy dotovat zemědělské podniky i vyšší částkou. Postoj české vlády k direktivnímu zastropování je jednoznačně odmítavý, avšak někteří poslanci či senátoři, například z ODS, povinný limit naopak podporují. Požadují ho malí a střední zemědělci, kteří se cítí být v nevýhodě vůči velkým podnikům. V dalších oblastech společné zemědělské politiky se podle ministra Tomana Češi s Hoganem víceméně shodují.
Pro přidávání komentářů se musíte nejdříve přihlásit.
Ministr Toman by měl být důslednější v tom, aby se do ČR nedovážel odpad ze zbytku světa, který často pak nevědomky občané konzumují v blahé víře, že z dovozu je to to nejlepší a nejkvalitnější, co jim trh může nabídnout.
Opak je pravdou. Je třeba edukace našich občanů v tom, že je to přesně naopak než tomu bylo za socialismu. Tehdy jsme byli soběstační ve výrobě a obecně zásobování potravinami obchodní síti. Dnes máme ovšem řetězce, kde se našinec musí často s lupou v ruce domáhat informací o původu zboží, složení, a obsahu dalších substancí. A protože doba je rychlá, a občan nemá čas, hřeší na to řetězce tím, že mu občas a čím dál častěji podstrčí umělohmotné nahrážky. Některým je to jedno, mají silikon i v hlavě, nejen v kozách,(implantáty karcinogenní a jedovaté)
Vůbec podvody s potravinami, a po doběhnutí šarže datumů se stahuje a následně s novými obaly vrací v upravené podobě, s dalšími nahrážkami, do prodejní sítě, a tak stále dokola.
Tohlencto tyto kolosální podvody má v oblibě další podvodný německý řetězec, a sice Lidl,prodávající jedy a nahrážky. Zkuste si koupit jogurt nebo nějaké pomazánky, je to hnus a odpad, jaký by Němci nevzali do huby. Ale čehunům to budou posílat, protože nás mají za podřadný hloupý národ, stejně jako poláky. Polákům to patří, taky nám tu vozí odpadky a průmyslovou sůl v potravinách,a jedy z kafilérií jako maso, ale naše vláda už o této problematice jednala v Bruselu, s výsledkem nula. Nebo je to zaplaceno. Česko jako popelnice Evropy.