Národní zemědělské muzeum (NZM) získalo výjimečně zachovalé zařízení takzvaného uměleckého mlýna. Pochází ze Spáleného mlýna v Přibyslavicích na Brněnsku, muzeu ho věnovali potomci mlynářské rodiny Moučků. Jako umělecký, umělý, automatický nebo válcový se označují mlýny, v nichž byly kameny při drcení obilí na mouku nahrazeny stolicemi s kovovými či porcelánovými válci. Přibyslavický mlýn byl v provozu až do druhé poloviny minulého století.
"Jedná se o zcela výjimečně zachovalý třípodlažní mlýn se třemi válcovými stolicemi a dalším příslušenstvím, jako jsou loupačka, krupník, reforma, rovinný vysévač, a dokonce i s náhradními díly a nástroji," uvedlo muzeum. Nejstarší části mlynářské technologie pocházejí z poslední třetiny 19. století, mlýn byl dovybavován a modernizován až do roku 1952. "Během druhé poloviny 20. století byl několikrát v provozu pro šrotování, což rozhodlo o tom, že nebyl nenávratně zničen jako tisíce jiných mlýnů v Česku," uvedlo NZM.
Podle muzejníků představuje přibyslavický mlýn ojedinělý doklad potravinářské technologie. Dochoval se také elektromotor, který poháněl mlýn v době, kdy byl nedostatek vody. Ve mlýně se mlela velmi jemná mouka, dokonce i několik druhů mouky zároveň. "Záměrem muzea je mlýn podrobně restaurátorsky zdokumentovat, odborně deinstalovat a transportovat do depozitáře v Čáslavi," uvedlo muzeum. Restaurátorské práce muzeum podle svého ředitele Jana Půčka zaplatí z peněz, které muzeum získalo v rámci připomínek 100. výročí státu.
Národní zemědělské muzeum spadá pod ministerstvo zemědělství. Zabývá se zejména tematikou zemědělství, lesnictví, myslivosti, rybářství, zahradnictví, potravinářství, zpracování zemědělských produktů, vývoje venkova a kulturní krajiny. Spolu s hlavní výstavní budovou v Praze na Letné má muzeum pobočky v Čáslavi, ve Valticích a na zámcích Kačina a Ohrada.*
