Na přesné podobě příštího dlouhodobého rozpočtu Evropské unie po roce 2020 se členské země budou chtít shodnout do podzimu příštího roku. Koncem tohoto týdne by to na schůzce v Bruselu měli potvrdit premiéři a prezidenti členských zemí. Uvedl to náměstek ministra zahraničí Aleš Chmelař, který Česko zastupoval na jednání ministrů odpovědných za evropskou problematiku, na kterém se prosincový summit EU připravuje.
Evropská komise už podle Chmelaře "opustila ambici" mít takzvaný víceletý finanční rámec EU pro roky 2021 až 2027 finálně schválený ještě před volbami do europarlamentu příští rok v květnu. "Je to pozitivní, protože máme nějaký konkrétnější časový rámec," míní český náměstek. "To neznamená, že v prosinci nebo v březnu nebudeme probírat drtivou většinu věcí. Také v červnu," upozornil Chmelař. Nový europarlament by podle něj mohl být už krátce po svém vzniku "konfrontován se silnou pozicí členských zemí". Podle komise bylo nyní dostatečné, kdyby se na své pozici k základnímu finančnímu rámci pro další roky státy unie shodly nejpozději v říjnu, řekl Chmelař. V té době bude pravděpodobně stále ještě ve funkci nynější komise Jeana-Claudea Jnkcera a summitům bude předsedat Donald Tusk.
Evropská komise v květnu navrhla dlouhodobý rozpočet na roky 2021 až 2027. V závazcích má činit 1,135 bilionu eur (zhruba 29 bilionů Kč), což odpovídá 1,11 procenta hrubého národního důchodu (HND) společenství. Rozpočet má být odpovědí na nové úkoly, ztrojnásobeny jsou například peníze na ochranu hranic, migraci a azylovou politiku.
Pro první víceletý finanční rámec po odchodu Velké Británie z EU komise rovněž navrhuje omezit prostředky na společnou zemědělskou politiku asi o pět procent a zhruba o sedm procent na politiku soudržnosti. Jde o fondy, ze kterých čerpá ČR i další méně rozvinuté země, kterým se podobná redukce příliš nelíbí.*
