Celkem se vloni sklidilo 5126 tun chmele, což bylo asi o 25 procent méně než v předcházejícím roce. Průměrný výnos představoval 1,02 tuny z hektaru. Důvodem poklesu bylo zejména suché a horké počasí, které chmelu nesvědčí. Nejvíce postižené oblasti byly přitom na Úštěcku a Tršicku. Uvedl to předseda Svazu pěstitelů chmele ČR Luboš Hejda na nedávném Chmelařském kongresu v Praze, nad kterým převzal záštitu ministr zemědělství Miroslav Toman.
Počasí mělo dopad i na nižší obsah alfa hořkých látek. „Premiant a Sládek ze svých osmi devíti procent dokázaly klesnout na polovinu na pět či čtyři procent alfy,“ podotkl Hejda a poukázal na to, že vloni byl převis alfa hořkých látek, letos by podle odhadů mohla být nabídka a poptávka vyrovnaná. „To by bylo pro pěstitele ideálním stavem,“ míní. Podle Hejdy pěstební plochy chmele se po letech poklesu opět začaly zvyšovat. Vloni se tato plodina pěstovala na ploše 5020 hektarů, předloni to bylo 4945 hektarů. Nosnou odrůdou byl stále Žatecký poloraný červeňák (ŽPČ). Tato skutečnost se promítá také do výsazů, v roce 2018 to bylo 235 hektarů žateckého poloraného červeňáku. Z hybridních odrůd je nejrozšířenější Sládek a Premiant. „Plocha odrůdy Premiant ale klesá, i když v obchodním světě je o něj velký zájem,“ prohlásil. Důvodem je podle něj skutečnost, že se později sklízí. „Jsou to ale ty odrůdy, které pivovary vyžadují do svých prémiových piv a potřebují je pro zpestření kvality a rozšíření sortimentu. Jestliže chceme dál rozšiřovat plochy chmele, nezbyde nám jako pěstitelům nic jiného, než se těmto obchodním požadavkům přizpůsobit v maximální možné míře,“ míní Hejda. Z pohledu věkové struktury porostů je podle něj zhruba 62 procent chmelnic mladších 15 let. „Horší je pohled na konstrukce chmelnic, máme tady 72 procent chmelnic starších než 20 let,“ sdělil.
