Od roku 1989 plocha konzumní zeleniny trvale klesala, v posledních letech se však podařila stabilizovat a i mírně stoupla. Zatímco v roce 2015 činila 9125 hektarů, vloni to bylo 10 810 hektarů. Uvedl to tajemník Zelinářské unie Čech a Moravy Radovan Tůma minulý týden na tradičních Zelinářských dnech, které se konaly na Skalském dvoře. Upozornil rovněž na nedostatečné zpracovatelské kapacity zeleniny.
Náměstek ministra zemědělství Petr Jílek sdělil, že pěstební plocha zeleniny činila vloni i s dopočtem domácností asi 14 400 hektarů. Její průměrná produkce dosahuje zhruba 268 tisíc tun za rok. Mírný pokles produkce v minulém roce byl dán změnou klimatu a nedostatkem vody, podotkl. Místopředseda Zelinářské unie Petr Hanka poukázal na to, že v Evropě se zelenina pěstuje na ploše 2,2 milionu hektarů. To představuje 1,9 procenta orné půdy. V České republice zaujímá zhruba 11 tisíc hektarů, což tvoří 0,4 procenta orné půdy. „ Tři státy Evropy zajištují přitom 47 procent veškeré produkce zeleniny. Řadí se tam Itálie, Španělsko a poměrně překvapivě i Polsko, které mělo stejnou nebo horší startovací pozici než my,“ poznamenal Hanka s tím, že tato země se přesto podílí 11 procenty na produkci zeleniny v Evropě. Podle Jílka přestože se v posledních letech ČR povedlo stabilizovat plochy zeleniny, hodnota její produkce patří v evropském srovnání k těm nižším. Jílek upozornil na stále se prohlubující schodek zahraničního obchodu se zeleninou. „Dostáváme se na záporné saldo, které přesahuje 11 miliard korun,“ podotkl s tím, že vloni dovozy činily přibližně 590 tisíc tun čerstvé zeleniny. Podle Jílka se soběstačnost České republiky v zelenině pohybuje ve výši zhruba 33 až 36 procent. „Vzhledem k tomu, že se do České republiky dováží zelenina v takové hodnotě, sektor má pořád kam růst,“ řekl náměstek. Podle Hanky zásadním faktorem, který pomůže pěstitelům zeleniny postavit se znovu na nohy, je český spotřebitel. „Zhruba 75 až 80 procent zeleniny prodáváme přes obchodní řetězce. Pokud tuzemský spotřebitel řekne, že chce českou zeleninu, máme vyhráno,“ míní Hanka. „Jestliže chceme zvýšit soběstačnost ČR v zelenině, musíme stavět sklady, jejich současná kapacita je nedostatečná. Jílek připomněl, že pěstitelé zeleniny mohou využívat celou řadu dotačních nástrojů. „Pokud sečteme veškeré typy podpor, jde do sektoru zeleniny asi 520 milionů korun ročně,“ informoval. Podle něj se vloni podařilo rozjet podpůrný program na budování a obnovu závlah, z něhož pěstitelé zeleniny již čerpali 72,5 milionu korun. „Pokud však nebudeme obnovovat závlahové soustavy a podíl zavlažovaných polí, budeme mít obrovský problém. Vodu, kterou používáme, používáme pro vyrovnávání vláhového deficitu,“ míní Hanka.
