Cechovních norem, podle kterých by se měly vyrábět nadstandardní potraviny, je v Česku zhruba 260. Potravin, které označení nesou, je přes 660. Pokud by se ale počítala i různá balení, bylo by jich přes tisíc. Sdělila to Dana Gabrovská z Potravinářské komory ČR, podle níž stále přibývají nové výrobky.
Normy jsou přísnější než česká legislativa. Gabrovská připouští, že jednání o jednotlivých předpisech jsou složitá, například s výrobci masných výrobků. Podle normy musí být například v párcích 65 procent masa bez použití zvýrazňovačů chuti nebo drůbežího separátu. Do budoucna komora ale doufá v další zpřísnění norem.
Ředitel pro projektování a strategii komory Miroslav Koberna uvedl, že by splnění norem mělo být standardem pro české výrobky. Například u masa by pak podle normy měl být český původ. "Bude opravdu garantovat, že se nestane ve vepřovém mase to samé jako v českém česneku - že ho máme na trhu třikrát tolik, než je ho vypěstováno," uvedl Koberna.
Podle Jana Pivoňky z Vysoké školy chemicko-technologické Praha, který je součástí odborné komise pro normy, naopak například výrobci lahůdek na sebe byli při tvorbě norem přísní. Podle Gabrovské jsou normy přísné také pro pekaře, kteří musí dávat do produktů vyšší obsah bílkovin a vlákniny.
Státní zemědělská a potravinářská inspekce společně se Státní veterinární správou přislíbily, že budou kontrolovat, zda se výroba podle norem dodržuje.
Podle Koberny funguje systém norem například v Rakousku, kde si na ně uživatelé již zvykli. Čeští výrobci by ale podle něj měli problémy splnit rakouské standardy.*
